0

Borlaug a bankéři

NEW YORK – Nedávné úmrtí Normana Borlauga přináší vhodný okamžik k zamyšlení nad základními hodnotami našeho ekonomického systému. Borlaug získal Nobelovu cenu míru za své přičinění o vyvolání „zelené revoluce,“ která zachránila stovky milionů před hladověním a změnila globální ekonomickou krajinu.

Před Borlaugem svět čelil hrozbě malthusiánské noční můry: přibývajícímu počtu obyvatel v rozvojovém světě a nedostatku potravinových zásob. Představme si, jaké trauma by asi země jako Indie utrpěla, kdyby se její půlmiliardová populace rozrostla na dvojnásobek a přitom se jí stále dostávalo taktak stravy. Nobelovou cenou poctěný ekonom Gunnar Myrdal před zelenou revolucí předpovídal, že Asii, zabředlou do chudoby, čeká pochmurná budoucnost. Namísto toho se Asie stala ekonomickým tahounem.

Jako živoucí potvrzení Borlauga by mělo posloužit i vítané nové odhodlání Afriky bojovat proti hladu. Skutečnost, že na nejchudší kontinent světa, kde je zemědělská produkce oproti Asii jen třetinová, zelená revoluce nikdy nepronikla, naznačuje, že tu je mnoho prostoru pro zlepšení.

Zelená revoluce se samozřejmě může ukázat jen jako dočasný oddech. Vystřelující ceny potravin před globální finanční krizí představovaly jistou výstrahu, stejně jako zpomalující tempo růstu zemědělské produktivity. Indický zemědělský sektor například za zbytkem tamní dynamické ekonomiky zaostává a má na kahánku, neboť hladiny spodní vody, na níž velká část země závisí, překotně klesají.