Paul Lachine

Privatizace rozvojové pomoci

LONDÝN – Na oficiální rozvojové pomoci (ORP) se za posledních 50 let ledacos změnilo. Od svého vzniku během studené války, kdy členské státy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc uvolňovaly zhruba 60 miliard dolarů ročně (a výdaje Sovětského svazu se této sumě nepochybně vyrovnaly), už se recipientským (pomoc přijímajícím) zemím říkalo „zaostalé“, „rozvojové“, „jižní“ a naposledy „rozvíjející se“.

V posledních letech se objevují pochybnosti, co vlastně recipientskou zemi definuje. Velká Británie debatuje o tom, zda ukončit poskytování pomoci Indii, třetímu největšímu příjemci kapitálových toků a domovině Tata Group, největšího zaměstnavatele v britském výrobním průmyslu. Země eurozóny zase na Čínu jako dlouholetého příjemce pomoci, který drží vládní dluh USA v hodnotě 2,5 bilionu dolarů, pohlížejí s nadějí, že jim pomůže překonat jejich vlastní dluhovou krizi.

Navíc se změnily definiční znaky rozvoje a ohnisko politik se posunulo k dobré správě, transparentnosti, zodpovědnosti a lidským právům. Rozsáhlé stavební projekty proto vystřídaly iniciativy zaměřené na zlepšování zdravotnictví, školství a rovnosti pohlaví.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Oc9yFZS/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.