14

Roztržená vazba

PAŘÍŽ – Od druhého pololetí roku 2012 se finanční trhy na celém světě výrazně ozdravují. Ve Spojených státech Dow Jonesův index (DJIA) dosáhl počátkem března historického maxima, přičemž od září se zvýšil o téměř 9 %. V Evropě se jako pozoruhodně účinná ukázala „srpnová kanonáda“ prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho. Slibem potenciálně neomezených nákupů dluhopisů členských vlád poslal Draghi sesuv eura do zapomnění. Od 1. září do 22. února index FTSEurofirst vzrostl o bezmála 7 %. I v Asii jsou finanční trhy od září na vzestupu, nejdramatičtěji v Japonsku.

Ani italské volby na konci února podle všeho trhy příliš neznepokojily (alespoň prozatím). Po vyhlášení výsledků sice rozpětí úrokových sazeb u italských a španělských desetiletých bondů oproti německým krátce vyskočila o 30-50 bazických bodů, poté však opadla na 300-350 bazických bodů, přičemž před rozhodnutím ECB vytvořit program „přímých měnových transakcí“ dosahovala 500-600 bazických bodů.

Tento vzestup finančních trhů je však v rozporu s politickým děním a indikátory reálné ekonomiky. Hospodářská výkonnost v USA se v roce 2012 zlepšila jen nepatrně – roční HDP se zvýšil o 2,3 %, přičemž v roce 2011 to bylo o 1,8 %. Nezaměstnanost zůstala vysoká – na konci roku 2012 dosahovala 7,8 % – a růst mezd byl za posledních několik let téměř nulový. Medián příjmu domácností je v USA stále pod úrovní roku 2007 – vlastně se blíží hladině z doby před dvaceti lety – a zhruba 90 % všech nárůstů v amerických příjmech v období po krizi bylo ve prospěch nejbohatšího 1 % domácností.

Pro eurozónu jsou indikátory ještě horší. V roce 2012 se ekonomika smrštila a mzdy poklesly, vzdor nárůstům v Německu a některých severních zemích. K dispozici zatím nejsou spolehlivé statistiky, ale poprvé po desítkách let na jihu Evropy přibývá chudoby.