0

Bomby, knihy a dolary

Při započtení „mimořádného dodatečného“ účtu ve výši 82 miliard dolarů, určeného na financování amerických vojenských operací v Iráku a v Afghánistánu, budou Spojené státy vydávat na vojenskou moc více peněz, než kolik jich je ročně zapotřebí k zajištění základního i středního vzdělání pro všechny děti na světě v průběhu příštích deseti let. Je zřejmé, že otázka nezní tak, zda je všeobecné vzdělání dosažitelné, nýbrž zda si Amerika a celý svět mohou dovolit zanedbávat ekonomický, sociální i zdravotní přínos vyplývající ze vzdělávání přibližně 380 milionů dětí po celé zeměkouli, které v současné době nechodí do školy.

Z bezpečnostního hlediska není vzdělání o nic menší nutností než vojenská moc, neboť pomáhá světu – jednotlivcům i celým společnostem – vyhnout se dopadům rozšířené chudoby, rychlého růstu populace, ekologických problémů a sociální nespravedlnosti. Vzdělání posiluje sociální a kulturní kapitál, který přispívá k silnému a stabilnímu uspořádání společnosti. Zlepšuje lidské zdraví, prodlužuje průměrnou délku života a snižuje míru porodnosti.

Kromě těchto očividných přínosů je vzdělání rovněž široce uznávanou humanitární povinností a mezinárodně předepsaným lidským právem.

Přesto není toto právo v celosvětovém měřítku naplňováno u 28% dětí ve školním věku, které nejsou zapsány do žádné školy. Převážná část jich je negramotných a žije v absolutní chudobě. Většinu těchto dětí tvoří dívky. Z těch, které v rozvojových zemích navštěvují základní školu, jich více než čtvrtina docházku ukončí před dosažením gramotnosti. Zapsání do školy navíc ještě nemusí znamenat docházku, docházka ještě nemusí znamenat vzdělání a vzdělání ještě nemusí znamenat dobré vzdělání.