PRINCETON – Loni v listopadu poskytl Michael Bloomberg zřejmě největší soukromý dar vysokému školství v novodobých dějinách: díky částce 1,8 miliardy dolarů umožnil své alma mater, Univerzitě Johnse Hopkinse, poskytnout stipendia schopným studentům, kteří si nemohou dovolit školné. Bloomberg je podle svých slov univerzitě vděčný, protože mu možnost stipendijního studia na ní „otevřela dveře, které by jinak zůstaly zavřené, a umožnila mi prožít americký sen“. V prvním roce po promoci věnoval škole pět dolarů – víc si nemohl dovolit. Díky úspěchu Bloomberg L. P., firmy specializované na mezinárodní finanční informace, kterou v roce 1981 založil, jí však dodnes na darech odevzdal celkem 3,3 miliardy dolarů.
Mnoho lidí dává příspěvky z vděčnosti nejen univerzitám, které navštěvovali, ale i základním a středním školám a nemocnicím, kde je ošetřovali v době nemoci. Tyto na první pohled chvályhodné důvody k darům jsou však v rozporu s představou, kterou zpopularizovalo hnutí za „efektivní altruismus“: totiž že bychom měli vykonávat maximum dobra, jež vykonávat můžeme. Zdá se, že si je Bloomberg tohoto způsobu myšlení vědom, neboť nabízí i další důvod pro svůj nejnovější dar: „Žádnému nadanému středoškolákovi by nemělo být znemožněno studium na vysoké škole jen kvůli bankovnímu účtu jeho rodičů“.
Ve Spojených státech se na rozdíl od jiných zámožných zemí často stává, že studenti nemohou studovat na univerzitě, pro kterou se rozhodli, protože si nemohou dovolit vysoké školné. Existují sice studentské půjčky, ale ty se po absolutoriu musí splácet. Bloombergův dar zařazuje jeho univerzitu k hrstce těch, které studentům bez prostředků plně uhradí školné a životní náklady (patří mezi ně i Princetonská univerzita, na které působím).
PRINCETON – Loni v listopadu poskytl Michael Bloomberg zřejmě největší soukromý dar vysokému školství v novodobých dějinách: díky částce 1,8 miliardy dolarů umožnil své alma mater, Univerzitě Johnse Hopkinse, poskytnout stipendia schopným studentům, kteří si nemohou dovolit školné. Bloomberg je podle svých slov univerzitě vděčný, protože mu možnost stipendijního studia na ní „otevřela dveře, které by jinak zůstaly zavřené, a umožnila mi prožít americký sen“. V prvním roce po promoci věnoval škole pět dolarů – víc si nemohl dovolit. Díky úspěchu Bloomberg L. P., firmy specializované na mezinárodní finanční informace, kterou v roce 1981 založil, jí však dodnes na darech odevzdal celkem 3,3 miliardy dolarů.
Mnoho lidí dává příspěvky z vděčnosti nejen univerzitám, které navštěvovali, ale i základním a středním školám a nemocnicím, kde je ošetřovali v době nemoci. Tyto na první pohled chvályhodné důvody k darům jsou však v rozporu s představou, kterou zpopularizovalo hnutí za „efektivní altruismus“: totiž že bychom měli vykonávat maximum dobra, jež vykonávat můžeme. Zdá se, že si je Bloomberg tohoto způsobu myšlení vědom, neboť nabízí i další důvod pro svůj nejnovější dar: „Žádnému nadanému středoškolákovi by nemělo být znemožněno studium na vysoké škole jen kvůli bankovnímu účtu jeho rodičů“.
Ve Spojených státech se na rozdíl od jiných zámožných zemí často stává, že studenti nemohou studovat na univerzitě, pro kterou se rozhodli, protože si nemohou dovolit vysoké školné. Existují sice studentské půjčky, ale ty se po absolutoriu musí splácet. Bloombergův dar zařazuje jeho univerzitu k hrstce těch, které studentům bez prostředků plně uhradí školné a životní náklady (patří mezi ně i Princetonská univerzita, na které působím).