68c5420446f86f380e310a27_pa3631c.jpg

Pokrevní politika

LONDÝN – Souboj o vedení britské Labouristické strany obvykle nebývá událostí, která by otřásala světem. Nedávná bitva mezi dvěma bratry – Davidem a Edem Milibandovými – však nejen poskytla materiál pro strhující rodinné drama; současně ilustrovala i některé zvláštnosti demokratických kultur, které často zůstávají bez povšimnutí – a také podivný vztah mezi osobním a politickým, jenž je nedílnou součástí hierarchie demokratického protokolu.

Politika nebo přinejmenším výkon moci byly tradičně rodinnou záležitostí. Králové obvykle toužili po mužských dědicích, poněvadž moc se předávala po mužské rodové linii a distribuovala se prostřednictvím kmenových příbuzenství.

Dědičná moc nemusela nutně vytvářet vřelé a otevřené rodinné vztahy. Jindřich VIII. byl v touze po synovi ochoten nechat popravit dvě manželky a obrátit naruby křesťanství. V polygamních společnostech existují případy, kdy si královské konkubíny navzájem vraždily děti, aby zajistily nadvládu vlastní genetické linie. Osmané zavedli praxi „justiční královské bratrovraždy“, údajně aby předešli občanské válce.

https://prosyn.org/9Y5LEqjcs