NEW YORK – Předpovědi, že bitcoin a další kryptoměny nakonec ztroskotají, obvykle vyvolají obecnější obhajobu blockchainové technologie, která tvoří jejich základ. Ano, říkají obhájci blockchainu, více než polovina dosavadních „prvotních veřejných nabídek měny“ už ztroskotala a totéž čeká většinu z více než 1500 současných kryptoměn, avšak „blockchain“ i přesto revolučně změní finance a interakci mezi lidmi obecně.
Ve skutečnosti je blockchain jednou z nejzveličovanějších technologií vůbec. Tak především jsou blockchainy méně efektivní než stávající databáze. Když někdo prohlásí, že něco provozuje „na blockchainu“, obvykle tím má na mysli, že používá jeden kus softwarové aplikace, která je replikována na mnoha dalších zařízeních.
Požadovaný diskový prostor i výpočetní výkon jsou podstatně větší a latence vyšší než v případě centralizované aplikace. Blockchainy obsahující technologie „proof-of-stake“ nebo „zero-knowledge“ vyžadují kryptografickou verifikaci veškerých transakcí, což je zpomaluje. U blockchainů využívajících systém „proof-of-work“, což je případ mnoha populárních kryptoměn, vyvstává i další problém: jejich zabezpečení vyžaduje obrovské množství hrubé energie. Tím se vysvětluje, proč bitcoinové „těžební“ operace na Islandu letos zřejmě spotřebují více energie než všechny islandské domácnosti dohromady.
NEW YORK – Předpovědi, že bitcoin a další kryptoměny nakonec ztroskotají, obvykle vyvolají obecnější obhajobu blockchainové technologie, která tvoří jejich základ. Ano, říkají obhájci blockchainu, více než polovina dosavadních „prvotních veřejných nabídek měny“ už ztroskotala a totéž čeká většinu z více než 1500 současných kryptoměn, avšak „blockchain“ i přesto revolučně změní finance a interakci mezi lidmi obecně.
Ve skutečnosti je blockchain jednou z nejzveličovanějších technologií vůbec. Tak především jsou blockchainy méně efektivní než stávající databáze. Když někdo prohlásí, že něco provozuje „na blockchainu“, obvykle tím má na mysli, že používá jeden kus softwarové aplikace, která je replikována na mnoha dalších zařízeních.
Požadovaný diskový prostor i výpočetní výkon jsou podstatně větší a latence vyšší než v případě centralizované aplikace. Blockchainy obsahující technologie „proof-of-stake“ nebo „zero-knowledge“ vyžadují kryptografickou verifikaci veškerých transakcí, což je zpomaluje. U blockchainů využívajících systém „proof-of-work“, což je případ mnoha populárních kryptoměn, vyvstává i další problém: jejich zabezpečení vyžaduje obrovské množství hrubé energie. Tím se vysvětluje, proč bitcoinové „těžební“ operace na Islandu letos zřejmě spotřebují více energie než všechny islandské domácnosti dohromady.