Digital security concept Getty Images

Bláhový sen o blockchainu

NEW YORK – Předpovědi, že bitcoin a další kryptoměny nakonec ztroskotají, obvykle vyvolají obecnější obhajobu blockchainové technologie, která tvoří jejich základ. Ano, říkají obhájci blockchainu, více než polovina dosavadních „prvotních veřejných nabídek měny“ už ztroskotala a totéž čeká většinu z více než 1500 současných kryptoměn, avšak „blockchain“ i přesto revolučně změní finance a interakci mezi lidmi obecně.

Ve skutečnosti je blockchain jednou z nejzveličovanějších technologií vůbec. Tak především jsou blockchainy méně efektivní než stávající databáze. Když někdo prohlásí, že něco provozuje „na blockchainu“, obvykle tím má na mysli, že používá jeden kus softwarové aplikace, která je replikována na mnoha dalších zařízeních.

Požadovaný diskový prostor i výpočetní výkon jsou podstatně větší a latence vyšší než v případě centralizované aplikace. Blockchainy obsahující technologie „proof-of-stake“ nebo „zero-knowledge“ vyžadují kryptografickou verifikaci veškerých transakcí, což je zpomaluje. U blockchainů využívajících systém „proof-of-work“, což je případ mnoha populárních kryptoměn, vyvstává i další problém: jejich zabezpečení vyžaduje obrovské množství hrubé energie. Tím se vysvětluje, proč bitcoinové „těžební“ operace na Islandu letos zřejmě spotřebují více energie než všechny islandské domácnosti dohromady.

Blockchainy mohou mít smysl v případech, kdy se kompromis mezi rychlostí a ověřitelností vyplatí, avšak tímto způsobem se zmíněná technologie prezentuje málokdy. Nabídky investic do blockchainu běžně obsahují divoké sliby, že blockchain překoná celá průmyslová odvětví, jako je cloud computing, aniž by připouštěly zjevné limity této technologie.

Vezměme si například množství plánů opírajících se o tvrzení, že blockchainy představují jakýsi distribuovaný a univerzální „světový počítač“. Z tohoto tvrzení vyplývá, že banky, které už dnes používají efektivní systémy zpracování milionů transakcí denně, mají důvod přejít na výrazně pomalejší a méně efektivní jedinou kryptoměnu. To je ovšem v rozporu se vším, co o využívání softwaru finančním průmyslem víme. Finanční instituce, zejména ty, které se zabývají algoritmickým obchodováním, potřebují rychlé a efektivní zpracování transakcí. Pro jejich účely by jediný globálně distribuovaný blockchain, jako je Ethereum, nikdy nebyl vhodný.

Další falešný předpoklad zní, že blockchain představuje určitou formu nového univerzálního protokolu, jako byly TCP-IP či HTML v případě internetu. Z takových tvrzení vyplývá, že ten nebo onen blockchain bude v budoucnu fungovat jako základ většiny světových transakcí a komunikací. Ani tento argument však prakticky nedává smysl, pokud se zamyslíme nad tím, jak blockchainy skutečně fungují. Tak například se i samotné blockchainy spoléhají na protokoly typu TCP-IP, takže není jasné, jak by někdy mohly fungovat jako jejich náhrada.

What do you think?

Help us improve On Point by taking this short survey.

Take survey

Na rozdíl od protokolů základní úrovně jsou navíc blockchainy „stavové“, což znamená, že ukládají každou platnou komunikaci, která jim kdy byla zaslána. V důsledku toho musí brát dobře konstruované blockchainy v úvahu hardwarová omezení na straně jejich uživatelů a bránit se spamu. To vysvětluje, proč softwarový klient bitcoinu s názvem Bitcoin Core zpracovává pouhých 5-7 transakcí za vteřinu, zatímco Visa jich za stejnou dobu spolehlivě zpracuje 25 000.

Stejně jako nedokážeme zaznamenávat všechny světové transakce do jediné centralizované databáze, nebudeme je moci zaznamenávat ani do jediné databáze distribuované. Problém „škálovatelnosti blockchainu“ je stále víceméně nevyřešený a zřejmě se na tom ještě dlouho nic nezmění.

Ačkoliv si můžeme být docela jistí, že blockchain nevystrnadí TCP-IP, některá konkrétní složka blockchainu – například jazyky pro „chytré kontrakty“ Tezos či Ethereum – by se nakonec mohla stát standardem pro konkrétní aplikace, jako se jím v případě operačních systémů pro osobní počítače staly Enterprise Linux a Windows. Sázet na konkrétní „minci“, jak to dnes dělají mnozí investoři, však není totéž jako sázet na přijetí širšího „protokolu“. Vzhledem ke všemu, co víme o používání open-source softwaru, není mnoho důvodů předpokládat, že se hodnota konkrétních blockchainových aplikací přímo promítne do jedné či vícero mincí.

Třetí falešné tvrzení souvisí s utopií o „nepotřebě důvěry“, kterou blockchain údajně vytvoří tím, že eliminuje potřebu finančních či jiných spolehlivých prostředníků. Tato představa je absurdní z jednoho prostého důvodu: každý finanční kontrakt, který dnes existuje, mohou účastnické strany upravovat nebo je záměrně porušovat. Automatické odstranění těchto možností rigidními podmínkami nezaloženými na důvěře je komerčně neživotaschopné – už proto, že by vyžadovalo, aby veškeré finanční dohody byly stoprocentně kryté hotovostí, což je z hlediska kapitálových nákladů šílené.

Navíc se ukazuje, že mnohé pravděpodobně užitečné aplikace blockchainu ve financích – například v oblasti sekuritizace nebo monitoringu nabídkových řetězců – budou přece jen prostředníky vyžadovat, protože se zákonitě vyskytnou nepředvídané situace, které budou volat po řešeních založených na volném úsudku. Nejdůležitější funkcí blockchainu v takových situacích bude zajištění, aby se všichni účastníci transakce navzájem dohodli na jejím statusu a na vlastních závazcích.

Je načase skončit s humbukem. Bitcoin je pomalý a energeticky neúčinný dinosaurus, který nikdy nedokáže zpracovávat transakce stejně rychle ani stejně levně jako excelovská tabulka. Plány Etherea na vytvoření nezajištěného proof-of-stake systému ověřování pravosti učiní tento systém zranitelným vůči manipulaci ze strany vlivných insiderů. Technologii Ripple pro přeshraniční mezibankovní finanční transfery brzy zadupe do země SWIFT, neblockchainové konsorcium, které už dnes používají všechny hlavní světové finanční instituce. A stejně tak už miliardy lidí z celého světa používají centralizované systémy e-plateb s téměř nulovými transakčními náklady – Faster Payments, AliPay, WeChat Pay, Venmo, Paypal nebo Square.

Dnešní „coinová mánie“ se trochu podobá železniční mánii, která vypukla na počátku průmyslové revoluce v polovině 19. století. Blockchain sám o sobě rozhodně není ničím převratný. V kombinaci s bezpečnou a vzdálenou automatizací finančních a strojových procesů však může mít potenciálně dalekosáhlé důsledky.

Používání blockchainu se nakonec omezí na specifické, přesně definované a komplexní aplikace, které vyžadují spíše průhlednost a ochranu proti manipulaci než rychlost – například na komunikaci s autonomně řízenými automobily či drony. A pokud jde o většinu kryptoměn, ty se příliš neliší od železničních akcií ve 40. letech 19. století, které se staly bezcennými ve chvíli, kdy železniční bublina – podobně jako většina bublin – praskla.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/c9wtNDk/cs;

Handpicked to read next