0

Pozastavte dávky, ne imigranty

S blížícím se rozšířením Evropské unie se obyvatelé západní Evropy stále více obávají vlny práci hledajících imigrantů z postkomunistických zemí chystajících se na vstup do Unie. Pokud se všech osm východoevropských zemí (vyjma Bulharska a Rumunska) k Unii připojí v předpokládaném termínu, populace EU vzroste v roce 2004 asi o 75 milionů obyvatel.

Když před dvěma desítkami let vstupovaly do Unie Spanělsko a Portugalsko, míra přistěhovalectví do už stávajících členských států byla nižší proto, že spousta imigrantů z těchto zemí přišla už v 60. letech, kdy Evropa prožívala rozkvět. Díky železné oponě však byla emigrace z východní Evropy v té době značně ztížena. Rozdíly v příjmech mezi východními kandidáty a EU jsou navíc třikrát vyšší, než byla před dvaceti lety příjmová nerovnost mezi Evropou a Pyrenejským poloostrovem. Podle mnichovského Ifo institutu můžeme v západní Evropě do patnácti let po rozšíření EU očekávat zhruba 2,5 až 3,3 miliony přistěhovalců.

Jsou to vysoká čísla, ale důvod k obavám je pramalý - pokud stávající evropská patnáctka provede příslušné přípravy. Na rozdíl od přistěhovalců z neevropských zemí mají východoevropští imigranti alespoň podobné kulturní zázemí, takže se budou snadno asimilovat.

V zásadě lze říci, že při pružných trzích práce je imigrace sociálním přínosem pro všechny země. Země, odkud přistěhovalci přicházejí, získávají, poněvadž snad všichni jejich občané si mohou v západní Evropě vydělat více než dost na to, aby vynahradili ztrátu domácí přidané hodnoty a subjektivní a objektivní cenu migrace. Země, kam přistěhovalci přicházejí, získávají také, neboť snad všichni imigranti vytvářejí více přidané hodnoty, než kolik dostanou ve mzdě. Zatímco dělnické profese utrpí ztrátou příjmu, jejich ztráty budou více než vynahrazeny zisky majitelů půdy a kapitálu, podnikatelů a úředníků.