Blairovo evropské dilema

Tony Blair dosáhl pozoruhodného třetího volebního vítězství v řadě. Blairova výrazně prořídlá většina v dolní sněmovně a otřesená osobní pověst však znamenají, že jeho politická pozice je silně oslabená. Bude proto chabě vybaven k tomu, aby se vypořádal s nadcházejícími výzvami, z nichž tou nejvzpurnější bude nová ústava Evropské unie.

Ústava, přijatá loni 25 členskými státy, není sama o sobě nikterak velkou věcí. Zavádí určitá významná zlepšení ve většinovém hlasování v Radě ministrů. Přidává něco pravomocí Evropskému parlamentu. Zahrnuje Chartu základních práv občanů EU. Mohla by pomoci sladit zahraniční politiky členských států. Nejde ale o převratný dokument.

Podle běžné britské ústavní praxe by se dalo očekávat, že vláda ústavu EU ratifikuje hlasováním v poslanecké sněmovně; až do nedávných všeobecných voleb by drtivá vládní většina byla víc než dostatečná. Avšak Blair, mučený spory kolem nepopulární a možná nelegální války v Iráku, si myslel, že by se potížím ve Westminsteru mohl vyhnout, pokud ratifikaci odloží na rok 2006 (tj. do příjemně vzdálené budoucnosti) a navrhne, aby proběhla prostřednictvím všelidového referenda.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Bhfpx15/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.