Černí medvědi a televizní narkomani

Přátelé, kteří bydlí jen několik kilometrů od nás ve venkovské oblasti Montany na západě USA, museli letos v létě přerušit oběd, když zpoza stromů znenadání vyšel medvěd černý. Odešli do domu a pozorovali jej, jak přišel k zahradnímu stolku, do čista vylízal talíře a pak vypil dvě plechovky piva.

Během dalších několika dní medvěd převrátil popelnice dvou sousedů a vyděsil děti a domácí zvířata. Hlídka lesní služby nastražila klec a vložila do ní slaninu; brzy tak medvěda odchytila a odvezla jej 30 kilometrů do divočiny. Před propuštěním medvěda označili štítkem, aby se vědělo, že už působil potíže. „Tenhle medvěd,“ upozornil nás lesník, „může být bohužel zpátky dřív, než my se vrátíme s náklaďákem. Jakmile si zvyknou na chuť slaniny a piva, nikdo je neudrží dál od lidí.“ Pokud je medvěd se štítkem chycen kvůli rušení lidí dvakrát či víckrát, lesní hlídka má příkazy ho zastřelit.

Člověk snadno pocítí lítost nad zvířetem, které objeví chutnou potravu a nedokáže odolat tomu, aby jí snadno získalo víc. Medvěd nemá ani ponětí, že jeho dny jsou sečteny, nebude-li se zdržovat v lese a živit se tradičním způsobem. Vždyť náš medvěd jednal podle moudrosti, již mu do genů zakódovala přirozená selekce: potrava s vysokým obsahem bílkovin a cukrů je pro tebe dobrá a čím míň energie na její získání, tím líp.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/rEclUf6/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.