Lepší svět je zde

KODAŇ – Optimisté a pesimisté už po staletí vedou spory o stav světa. Pesimisté vidí svět, kde větší počet lidí znamená méně potravin, kde rostoucí poptávka po zdrojích znamená jejich vyčerpání a válku a kde zvýšení výrobní kapacity v posledních desetiletích znamená větší znečištění a globální oteplování. Jeden z posvátných textů současné generace pesimistů, kniha Meze růstu, dodnes ovlivňuje ekologické hnutí.

Naproti tomu optimisté radostně tvrdí, že všechno – lidské zdraví, životní úroveň, kvalita životního prostředí a tak dále – se mění k lepšímu. Jejich oponenti v nich vidí ekonomy spoléhající na „roh hojnosti“ a vkládající víru do trhu jako nástroje, jenž vyřeší všechny problémy.

Namísto účelového vypichování fakt a příběhů tak, aby zapadaly do nějaké velkolepé interpretace úpadku či pokroku, bychom se však měli snažit porovnávat všechny oblasti lidské existence, abychom zjistili, zda se světu ve skutečnosti daří lépe, nebo hůře. Spolu s jednadvaceti špičkovými světovými ekonomy jsem se pokusil právě o to, když jsem vytvořil bilanční kartu pokrývající období 150 let. V deseti oblastech – mimo jiné zdravotnictví, školství, války, rovnost pohlaví, znečištění ovzduší, klimatické změny nebo biodiverzita – odpovídali ekonomové na tutéž otázku: Jaké byly relativní náklady na řešení tohoto problému v každém roce od roku 1900 do roku 2013, včetně prognózy do roku 2050?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/MCeojEd/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.