Střet civilizací v biologii

Loni v létě se na schůzce poblíž města Aspen v americkém státě Colorado sešlo několik desítek fyziků, aby oslavili to, co časopis Nature popsal jako ,,rostoucí pocit, že přístup jejich disciplíny bude rozhodující při sklízení plodů v postgenomickém období biologie." Vzhledem k tomu, že genetika má předpoklady přinést pokrok ve všem od lidského zdraví až po zemědělství, fyzici a matematici po celém světě se skutečně hrnou do věd o životě. Právě v biologii bude v nadcházejícím století čilý vědecký ruch - a také dostatek peněz.

Není to ovšem poprvé, co fyzici a matematici hledají v biologii pole neoraná. Dějiny těchto snah ale dosud byly značně skličující. Biologové a fyzici mají rozdílné cíle i tradice a hledají jiné druhy odpovědí, protože si kladou jiné druhy otázek.

Poprvé jsem tuto mezioborovou propast zahlédla před mnoha lety, když jsem vedla cyklus přednášek o matematických metodách v biologii. Uvedla jsem biologický problém s jedenácti proměnnými a použila jednoduchý postup zvaný rozměrová analýza, abych předvedla, že je zapotřebí empiricky zkoumat jen tři z nich, neboť vztahy mezi ostatními proměnnými je možné odvodit logicky. ,,Neprovedla jste ale pokusy," namítali studenti, ,,jak to tedy můžete vědět?"

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/tE8y2Ux/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.