DHÁKA – My lidé nejenže sdílíme planetu s řadou dalších druhů – rostlin, živočichů, a dokonce i mikrobů –, ale zároveň na nich závisí naše přežití. Dokážeme stanovit ekonomickou hodnotu ochrany přírodní říše?
Někteří lidé se zarazí při představě, že by měli dávat na biodiverzitu cenovku, neboť pokládají její ochranu za zjevný imperativ. Nepochybně by však také souhlasili s názorem, že prevence úmrtí a lidského utrpení a poskytování potravin, vody a vzdělání všem lidem na světě je životně důležité.
Realita je taková, že na to, abychom dělali všechno, jednoduše nemáme dost prostředků. Je nutné činit obtížná rozhodnutí. Ekonomie nám naštěstí může pomoci stanovit, jak s prostředky, které máme k dispozici, vykonat maximum dobrého.
To je obzvláště důležité dnes, kdy vlády 193 států světa pracují na stanovení Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG), jimiž se bude po dobu příštích 15 let řídit úsilí o globální rozvoj. SDG budou modelovány podle Rozvojových cílů tisíciletí, které byly dohodnuty v roce 2000 a zaměřovaly se na cíle typu snížení mateřské a novorozenecké úmrtnosti, vymýcení chudoby a zlepšení přístupu k primárnímu vzdělávání.
Dosud byl navržen obrovský počet potenciálních cílů SDG, z nichž některé souvisejí s biodiverzitou. Ačkoliv však do SDG poputují biliony dolarů, prostředků zkrátka není dost na to, aby to stačilo na realizaci všech projektů. Proto se musí vedoucí světoví představitelé zaměřit na cíle, které budou mít největší dopad. Můj mozkový trust Kodaňský konsensus spolupracuje s více než 60 špičkovými ekonomy a několika nositeli Nobelovy ceny na určení, které cíle slibují nejvyšší návratnost.
Ukazuje se, že ochrana biodiverzity je nejen žádoucí; podle tří nových studií ekonomů Anila Markandyi, Lukea Brandera a Alistaira McVittieho má smysl i po ekonomické stránce, přinejmenším u některých projektů.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Dobrým začátkem je ochrana lesů, kde každý vynaložený dolar znamená přínos ve výši zhruba 10 dolarů. Některé zdroje, které lesy poskytují – stavební dříví, palivové dříví či cestovní ruch – lze ocenit poměrně snadno. Hodnota dalších zdrojů – například široké palety živočišných druhů, jež v lesích žijí, a jejich význam pro člověka – se však kvantifikuje obtížněji. Ve snaze toho dosáhnout provedli ekonomové několik průzkumů, aby zjistili, kolik by byli lidé ochotni zaplatit za ochranu lesů a živočišných druhů, kteří v nich žijí.
Lesy zároveň fungují jako obrovská „uhlíková jímka“, do níž se na mnoho desetiletí či staletí ukládá atmosférický oxid uhličitý; ochrana lesů by proto napomohla ke zmírnění klimatických změn. Lesy navíc absorbují intenzivní dešťové srážky, což snižuje riziko záplav. Například záplavy v roce 2010 v Pákistánu by byly mnohem méně ničivé, kdyby se předtím nebylo vykácelo tolik stromů z výše položených svahů.
Z toho vyplývá závěr, že každý dolar vynaložený na ochranu lesů by přinesl 5-15 dolarů společenského užitku, a to jak hmatatelných výhod typu těžby dřeva a zachycování uhlíku, tak i „měkkých“ přínosů typu zachování krásy lesní krajiny. Rozumná je i ochrana světových mokřadů, které rovněž poskytují drahocenné služby včetně ochrany pobřežních oblastí a říčních údolí před záplavami: každý vynaložený dolar by se vrátil desetkrát.
Nejvyšší návratnost by však měla ochrana korálových útesů, kde by každý vynaložený dolar znamenal přínos ve výši mimořádných 24 dolarů. Podobně jako lesy poskytují také korálové útesy řadu různých služeb – včetně cestovního ruchu a rybích sádek, které pomáhají udržovat komerční rybolov – a mají i vnitřní hodnotu pro lidi. Zpomalení úbytku korálových útesů o polovinu by stálo zhruba 3 miliardy dolarů ročně – a přínosy by měly hodnotu nejméně 72 miliard dolarů.
Ne všechny projekty zaměřené na ochranu biodiverzity představují chytré využití veřejných zdrojů. Například vytváření dalších přírodních rezervací se možná jeví jako skvělý způsob, jak ochránit přirozené prostředí většího počtu druhů, avšak ekonomický přínos by ani nepokryl náklady ve výši bezmála jednoho bilionu dolarů. Zdvojnásobení rozlohy chráněné pobřežní krajiny a zahrnutí obrovské plochy volného oceánu mezi rezervace je mimořádně obtížný úkol. Ochrana korálových útesů zjevně představuje mnohem lepší využití omezených zdrojů.
Cílem SDG sice bude především zlepšení každodenního života velmi chudých lidí, avšak střízlivé ekonomické hodnocení naznačuje, že také v oblasti biodiverzity existují chytré cíle, které by se měly zvážit. Využijí-li světoví představitelé výhod analýzy nákladů a přínosů, aby oddělili zrno od plev, pak by se příštích 15 let mohlo stát darem z nebes pro globální rozvoj – včetně ochrany biodiverzity.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The European Union’s cumbersome and narrowly defined regulations for public procurement and spending are not simply inadequate; they are dangerous. They weaken the bloc’s ability to protect itself from a broad range of Russian hybrid attacks while prolonging Russia’s aggression in Ukraine.
propose a European Defense Production Act to help fast-track processes for public procurement and spending.
The intricate legal issues and colorful characters in Donald Trump's criminal trials will undoubtedly keep the media and the viewing public enraptured for months to come. But when it comes to the 2024 election, all that really matters is how the defendant appears to a narrow sliver of undecided voters.
points out that optics, more than the law or the facts, will be what matters most for the election.
DHÁKA – My lidé nejenže sdílíme planetu s řadou dalších druhů – rostlin, živočichů, a dokonce i mikrobů –, ale zároveň na nich závisí naše přežití. Dokážeme stanovit ekonomickou hodnotu ochrany přírodní říše?
Někteří lidé se zarazí při představě, že by měli dávat na biodiverzitu cenovku, neboť pokládají její ochranu za zjevný imperativ. Nepochybně by však také souhlasili s názorem, že prevence úmrtí a lidského utrpení a poskytování potravin, vody a vzdělání všem lidem na světě je životně důležité.
Realita je taková, že na to, abychom dělali všechno, jednoduše nemáme dost prostředků. Je nutné činit obtížná rozhodnutí. Ekonomie nám naštěstí může pomoci stanovit, jak s prostředky, které máme k dispozici, vykonat maximum dobrého.
To je obzvláště důležité dnes, kdy vlády 193 států světa pracují na stanovení Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG), jimiž se bude po dobu příštích 15 let řídit úsilí o globální rozvoj. SDG budou modelovány podle Rozvojových cílů tisíciletí, které byly dohodnuty v roce 2000 a zaměřovaly se na cíle typu snížení mateřské a novorozenecké úmrtnosti, vymýcení chudoby a zlepšení přístupu k primárnímu vzdělávání.
Dosud byl navržen obrovský počet potenciálních cílů SDG, z nichž některé souvisejí s biodiverzitou. Ačkoliv však do SDG poputují biliony dolarů, prostředků zkrátka není dost na to, aby to stačilo na realizaci všech projektů. Proto se musí vedoucí světoví představitelé zaměřit na cíle, které budou mít největší dopad. Můj mozkový trust Kodaňský konsensus spolupracuje s více než 60 špičkovými ekonomy a několika nositeli Nobelovy ceny na určení, které cíle slibují nejvyšší návratnost.
Ukazuje se, že ochrana biodiverzity je nejen žádoucí; podle tří nových studií ekonomů Anila Markandyi, Lukea Brandera a Alistaira McVittieho má smysl i po ekonomické stránce, přinejmenším u některých projektů.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Dobrým začátkem je ochrana lesů, kde každý vynaložený dolar znamená přínos ve výši zhruba 10 dolarů. Některé zdroje, které lesy poskytují – stavební dříví, palivové dříví či cestovní ruch – lze ocenit poměrně snadno. Hodnota dalších zdrojů – například široké palety živočišných druhů, jež v lesích žijí, a jejich význam pro člověka – se však kvantifikuje obtížněji. Ve snaze toho dosáhnout provedli ekonomové několik průzkumů, aby zjistili, kolik by byli lidé ochotni zaplatit za ochranu lesů a živočišných druhů, kteří v nich žijí.
Lesy zároveň fungují jako obrovská „uhlíková jímka“, do níž se na mnoho desetiletí či staletí ukládá atmosférický oxid uhličitý; ochrana lesů by proto napomohla ke zmírnění klimatických změn. Lesy navíc absorbují intenzivní dešťové srážky, což snižuje riziko záplav. Například záplavy v roce 2010 v Pákistánu by byly mnohem méně ničivé, kdyby se předtím nebylo vykácelo tolik stromů z výše položených svahů.
Z toho vyplývá závěr, že každý dolar vynaložený na ochranu lesů by přinesl 5-15 dolarů společenského užitku, a to jak hmatatelných výhod typu těžby dřeva a zachycování uhlíku, tak i „měkkých“ přínosů typu zachování krásy lesní krajiny. Rozumná je i ochrana světových mokřadů, které rovněž poskytují drahocenné služby včetně ochrany pobřežních oblastí a říčních údolí před záplavami: každý vynaložený dolar by se vrátil desetkrát.
Nejvyšší návratnost by však měla ochrana korálových útesů, kde by každý vynaložený dolar znamenal přínos ve výši mimořádných 24 dolarů. Podobně jako lesy poskytují také korálové útesy řadu různých služeb – včetně cestovního ruchu a rybích sádek, které pomáhají udržovat komerční rybolov – a mají i vnitřní hodnotu pro lidi. Zpomalení úbytku korálových útesů o polovinu by stálo zhruba 3 miliardy dolarů ročně – a přínosy by měly hodnotu nejméně 72 miliard dolarů.
Ne všechny projekty zaměřené na ochranu biodiverzity představují chytré využití veřejných zdrojů. Například vytváření dalších přírodních rezervací se možná jeví jako skvělý způsob, jak ochránit přirozené prostředí většího počtu druhů, avšak ekonomický přínos by ani nepokryl náklady ve výši bezmála jednoho bilionu dolarů. Zdvojnásobení rozlohy chráněné pobřežní krajiny a zahrnutí obrovské plochy volného oceánu mezi rezervace je mimořádně obtížný úkol. Ochrana korálových útesů zjevně představuje mnohem lepší využití omezených zdrojů.
Cílem SDG sice bude především zlepšení každodenního života velmi chudých lidí, avšak střízlivé ekonomické hodnocení naznačuje, že také v oblasti biodiverzity existují chytré cíle, které by se měly zvážit. Využijí-li světoví představitelé výhod analýzy nákladů a přínosů, aby oddělili zrno od plev, pak by se příštích 15 let mohlo stát darem z nebes pro globální rozvoj – včetně ochrany biodiverzity.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.