LONDÝN – Britská soustava veřejného zdravotnictví National Health Service slaví letos 70. narozeniny, takže nadešla vhodná chvíle ohlédnout se za minulostí NHS a zamyslet se nad její budoucností. NHS je už dlouho po celém světě zdrojem inspirace k debatám o zdravotní péči. Nebude-li ale usazena na udržitelnější základy, mohly by se její dějiny stát výstražným příběhem.
Když byla NHS v roce 1948 založena, její poslání, zajišťovat kvalitní všeobecnou zdravotní péči, bylo směle radikální. Časem ovšem začala představovat základní pilíř moderního sociálního státu, vedle vzdělávání a veřejného zajištění seniorů.
Dnes ale NHS čelí přibývajícím potížím, v důsledku roků „uskrovňování“ po finanční krizi roku 2008, jakož i rozsáhlejších změn obchodního modelu ve farmaceutickém průmyslu. Řízení firem se čím dál víc točí kolem úzkých finančních ukazatelů, jako jsou čtvrtletní výnosy, a tak farmaceutické společnosti strmě zvedly ceny léčiv a NHS nese vzniklé náklady. Věc je ještě o to horší, že mnohé léky by vůbec neexistovaly bez veřejných investic. NHS v Anglii loni utratila miliardu liber (1,28 miliardy dolarů) za nákup léků, které získaly investice od britské Rady pro lékařský výzkum a dalších veřejných orgánů. Ve Spojených státech Národní ústavy zdraví (NIH) každoročně vynaloží přes 37 miliard dolarů na biolékařský výzkum, zejména v oblastech, které jsou pro soukromý sektor příliš riskantní. Celosvětově veřejnost platí zhruba dvě třetiny všech počátečních nákladů farmaceutického výzkumu a vývoje.
LONDÝN – Britská soustava veřejného zdravotnictví National Health Service slaví letos 70. narozeniny, takže nadešla vhodná chvíle ohlédnout se za minulostí NHS a zamyslet se nad její budoucností. NHS je už dlouho po celém světě zdrojem inspirace k debatám o zdravotní péči. Nebude-li ale usazena na udržitelnější základy, mohly by se její dějiny stát výstražným příběhem.
Když byla NHS v roce 1948 založena, její poslání, zajišťovat kvalitní všeobecnou zdravotní péči, bylo směle radikální. Časem ovšem začala představovat základní pilíř moderního sociálního státu, vedle vzdělávání a veřejného zajištění seniorů.
Dnes ale NHS čelí přibývajícím potížím, v důsledku roků „uskrovňování“ po finanční krizi roku 2008, jakož i rozsáhlejších změn obchodního modelu ve farmaceutickém průmyslu. Řízení firem se čím dál víc točí kolem úzkých finančních ukazatelů, jako jsou čtvrtletní výnosy, a tak farmaceutické společnosti strmě zvedly ceny léčiv a NHS nese vzniklé náklady. Věc je ještě o to horší, že mnohé léky by vůbec neexistovaly bez veřejných investic. NHS v Anglii loni utratila miliardu liber (1,28 miliardy dolarů) za nákup léků, které získaly investice od britské Rady pro lékařský výzkum a dalších veřejných orgánů. Ve Spojených státech Národní ústavy zdraví (NIH) každoročně vynaloží přes 37 miliard dolarů na biolékařský výzkum, zejména v oblastech, které jsou pro soukromý sektor příliš riskantní. Celosvětově veřejnost platí zhruba dvě třetiny všech počátečních nákladů farmaceutického výzkumu a vývoje.