0

Za clonou čínsko-japonské řevnivosti

Čínská vláda odsoudila dva své občany k doživotnímu žaláři za jejich úlohu při zajiÅ¡tění prostitutek pro stovky mužských japonských návÅ¡těvníků jihočínského města Ču-chaj loni na podzim. Čínská vláda vyvíjí tlak na Tokio, aby vydalo japonské podnikatele, kteří údajně o prostitutky žádali.

Tento příběh se dostal na přední stránky novin po celém světě a dobře vystihuje to, jak světový tisk referuje o čínsko-japonských vztazích. Podobné události se bohužel objevují s dostatečnou pravidelností, aby nasytily mediální maÅ¡inérii, která nadále rozdmýchává nacionalismus zakořeněný v neslučitelnosti historických pamětí obou stran.

Každoroční cesta japonského premiéra Džuničira Koizumiho do svatyně Jasukuni - obecně považovanou za symbol někdejšího japonského militarismu - je toho zřetelným příkladem. Pozornost, již těmto návÅ¡těvám věnuje tisk, patří mezi překážky, které čínským předákům brání pozvat Koizumiho na státní návÅ¡těvu.

K oživení vzpomínek starších Číňanů na válečné chování Japonské císařské armády také nedávno posloužil nález plechovek s hořčičným plynem, jež po sobě na místě zanechala japonská vojska během druhé světové války.