Loni v létě týdeník Economist slavnostně označil „ženskou sílu“ za hnací motor světové ekonomiky. Má-li se však stát evropská ekonomika konkurenceschopnější a inovativnější, nestačí, aby ženy houfně vstupovaly na trh práce. Chceme-li plně využít ženského talentu, musí ženy ve větší míře zastávat také vrcholové pozice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.
Ženy v západní Evropě již dávno překonaly rozdíly ve vzdělání a dostaly se na úroveň svých mužských protějšků. Na univerzitách dnes ženy převyšují muže nejen počtem, ale i studijními výsledky – pozoruhodné je, že to platí i pro obory jako matematika, fyzika a informatika. Studijní úspěchy žen však zatím nevedly k jejich většímu zastoupení v nejvyšších funkcích. V Evropě je percentuální zastoupení žen ve správních radách firem i nadále jednociferné a totéž platí o nejvyšších vládních a akademických funkcích.
Zatímco ve Spojených státech se ženy podílejí na vedení firem téměř dvaceti procenty, v kontinentální Evropě představuje poměr žen a mužů ve správních radách jedna ku dvaceti nebo ještě méně. V oblasti vědy je situace jen o málo lepší. Pouze každý desátý profesor v Evropě je žena. V USA vyznívá i tento poměr lépe pro ženy: na amerických univerzitách působí více než 20% žen-profesorek.
Loni v létě týdeník Economist slavnostně označil „ženskou sílu“ za hnací motor světové ekonomiky. Má-li se však stát evropská ekonomika konkurenceschopnější a inovativnější, nestačí, aby ženy houfně vstupovaly na trh práce. Chceme-li plně využít ženského talentu, musí ženy ve větší míře zastávat také vrcholové pozice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.
Ženy v západní Evropě již dávno překonaly rozdíly ve vzdělání a dostaly se na úroveň svých mužských protějšků. Na univerzitách dnes ženy převyšují muže nejen počtem, ale i studijními výsledky – pozoruhodné je, že to platí i pro obory jako matematika, fyzika a informatika. Studijní úspěchy žen však zatím nevedly k jejich většímu zastoupení v nejvyšších funkcích. V Evropě je percentuální zastoupení žen ve správních radách firem i nadále jednociferné a totéž platí o nejvyšších vládních a akademických funkcích.
Zatímco ve Spojených státech se ženy podílejí na vedení firem téměř dvaceti procenty, v kontinentální Evropě představuje poměr žen a mužů ve správních radách jedna ku dvaceti nebo ještě méně. V oblasti vědy je situace jen o málo lepší. Pouze každý desátý profesor v Evropě je žena. V USA vyznívá i tento poměr lépe pro ženy: na amerických univerzitách působí více než 20% žen-profesorek.