0

Pozor na protekcionismus v oblasti PZI

NEW YORK – Skupina G8 na svých posledních setkáních zaujala rázný postoj proti ochranářským opatřením na poli přímých zahraničních investic (PZI), což odráží dřívější výzvy G20, aby se na taková opatření uvalilo moratorium. Obě skupiny postupovaly správně.

Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji bylo mezi lety 1992 až 2002 celosvětově pouhých 6 % všech změn v národních regulacích PZI namířeno ke snížení přívětivosti investiční atmosféry. Tento údaj se v letech 2003 až 2004 pro všechny regulatorní změny zdvojnásobil na 12 % a pak se v letech 2005 až 2007 znovu téměř zdvojnásobil na 21 % všech PZI. V Latinské Americe bylo například v roce 2007 vůči zahraničním investorům nepříznivých kolem 60 % všech změn regulace PZI.

Země, které zavedly alespoň jednu regulatorní úpravu, jež v letech 2006 až 2007 snížila přívětivost investičního rámce, tvořily v tomto období celkem zhruba 40 % světových toků PZI – což je působivé číslo, které dokládá, že se děje něco velice podezřelého. Přitom se tyto údaje týkají formálních změn zákonů a norem; údaje o míře, v jaké se zákony a normy uplatňují přísnějším způsobem, čímž zvyšují bariéry pro vstup a působení zahraničních firem, k dispozici nemáme.

Samozřejmě že protekcionistické není každé opatření, v jehož důsledku je atmosféra vůči přímým zahraničním investorům méně vlídná. Za ochranářství by se v zásadě měly počítat dvě situace. V případě příchozích PZI protekcionismus obnáší nová oficiální opatření, která jsou použita, aby investorům znemožnila či znechutila vstup do hostitelské země anebo působení v ní. U odchozích PZI protekcionismus zahrnuje opatření, která od domácích firem požadují, aby svá aktiva nebo provozy přenesly zpět do domovské země, anebo odrazují od určitých typů nových investic v zahraničí.