Berlusconiho tichá většina

MILÁN: Silvio Berlusconi a jeho nová vláda se tiše zabydlují v úřadě, jeho vítězství přesto některým lidem připadá spíš jako revoluce. Bude Itálie opravdu jiná, až bude Berlusconi odcházet? Mnozí pokrčí rameny a řeknou, „moc ne“. Takový samolibý cynismus je každopádně lehkomyslný. Od konce druhé světové války měla Itálie 58 vlád, buď koaličních nebo menšinových, které měly na domácí i mezinárodní dění jen nepatrný vliv. Berlusconiho krátký pobyt v úřadě v roce 1994 nebyl v tomto směru žádnou výjimkou; tehdy se mu do cesty stavěl nejen jeho neukázněný koaliční partner (Severní liga), ale také jeho vlastní problémy se soudy a především pochybná legitimita jeho pozice, protože podle většiny Italů „konflikt zájmů“ mezi jeho ohromným bohatstvím a politickou mocí kompromitoval jeho rozhodnutí a kompetence. Tentokrát se věci mají naprosto jinak. Berlusconiho volila díky příslibu snižování daní početná voličská základna, které dlouhé roky chyběl politický hlas. Jeho vláda má naději vydržet celé parlamentní období. Abychom pochopili význam těchto skutečností, musíme si uvědomit dva podstatné rozdíly: rozdíl mezi Itálií dnes a v roce 1994 a rozdíl mezi Itálií a ostatními zeměmi Evropy. Rozdíly mezi Itálií roku 2001 a Itálií roku 1994 jsou na první pohled jasné. Na rozdíl od roku 1994 má většina premiéra Berlusconiho slušné rozpětí v obou komorách parlamentu. Podpora Severní ligy není pro přežití jeho vlády podstatná; jeho ostatní koaliční partneři jsou loajální a spolehliví. Itálie je krom toho členem evropské měnové unie. Její daňová konsolidace je u konce. Vládní rozpočet zůstává hlavním omezením politiky. Itálie se už nepotácí na okraji finanční katastrofy; revize vládních financí je zbytečná. Italům se zamlouvá disciplína a stabilita, jež přišly s Maastrichtskou dohodou. Mnohem těžší je ale vypozorovat rozdíly mezi Itálii a zbytkem kontinentu. Na rozdíl od Němců či Francouzů Italové nevěří velkým vládám. Ve srovnání se zbytkem Evropy se názor italské veřejnosti přiklání spíše k tržním hodnotám, mezinárodní konkurenceschopnosti a svobodnému podnikání. Instinktivní podezíravost Italů vůči vládě má své kořeny v dějinách, ale jsou zde i ekonomické důvody. Vzhledem k tomu, že daňové úniky jsou v Itálii mnohem rozšířenější než jinde, daňové břemeno spočívá na bedrech menší skupiny daňových poplatníků, kteří pak platí vysoké sazby. Přitom kvalita veřejných služeb je v Itálii ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi často neuspokojivá a sociální stát má tendenci přerozdělovat spíše velkým politickým skupinám než „spravedlivě“ a jednotně. V nedávném průzkumu veřejného mínění provedeného ve Francii, Německu, Španělsku a Itálii na téma sociálního státu v těchto zemích (srov.
http://prosyn.org/jieRwXs/cs;
  1. Chris J Ratcliffe/Getty Images

    The Brexit Surrender

    European Union leaders meeting in Brussels have given the go-ahead to talks with Britain on post-Brexit trade relations. But, as European Council President Donald Tusk has said, the most difficult challenge – forging a workable deal that secures broad political support on both sides – still lies ahead.

  2. The Great US Tax Debate

    ROBERT J. BARRO vs. JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS on the impact of the GOP tax  overhaul.


    • Congressional Republicans are finalizing a tax-reform package that will reshape the business environment by lowering the corporate-tax rate and overhauling deductions. 

    • But will the plan's far-reaching changes provide the boost to investment and growth that its backers promise?


    ROBERT J. BARRO | How US Corporate Tax Reform Will Boost Growth

    JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS | Robert Barro's Tax Reform Advocacy: A Response

  3. Murdoch's Last Stand?

    Rupert Murdoch’s sale of 21st Century Fox’s entertainment assets to Disney for $66 billion may mark the end of the media mogul’s career, which will long be remembered for its corrosive effect on democratic discourse on both sides of the Atlantic. 

    From enabling the rise of Donald Trump to hacking the telephone of a murdered British schoolgirl, Murdoch’s media empire has staked its success on stoking populist rage.

  4. Bank of England Leon Neal/Getty Images

    The Dangerous Delusion of Price Stability

    Since the hyperinflation of the 1970s, which central banks were right to combat by whatever means necessary, maintaining positive but low inflation has become a monetary-policy obsession. But, because the world economy has changed dramatically since then, central bankers have started to miss the monetary-policy forest for the trees.

  5. Harvard’s Jeffrey Frankel Measures the GOP’s Tax Plan

    Jeffrey Frankel, a professor at Harvard University’s Kennedy School of Government and a former member of President Bill Clinton’s Council of Economic Advisers, outlines the five criteria he uses to judge the efficacy of tax reform efforts. And in his view, the US Republicans’ most recent offering fails miserably.

  6. A box containing viles of human embryonic Stem Cell cultures Sandy Huffaker/Getty Images

    The Holy Grail of Genetic Engineering

    CRISPR-Cas – a gene-editing technique that is far more precise and efficient than any that has come before it – is poised to change the world. But ensuring that those changes are positive – helping to fight tumors and mosquito-borne illnesses, for example – will require scientists to apply the utmost caution.

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now