0

Berlín, rodiště moderní Asie

DILLÍ – Pád Berlínské zdi před 20 lety předznamenal konec studené války a rýsující se kolaps Sovětského svazu, čímž proměnil globální geopolitiku. Žádný kontinent z toho však neměl větší prospěch než Asie, jejíž dramatický hospodářský vzestup po roce 1989 probíhal takovou rychlostí a v takovém rozsahu, jež nemají ve světových dějinách obdoby.

Pro Asii byla nejvýznamnějším důsledkem pádu Berlínské zdi skutečnost, že zhroucení komunismu vyvolalo při utváření mezinárodního uspořádání posun od nadřazenosti vojenské moci k nadřazenosti moci ekonomické. Jistě, i během průmyslové revoluce a po druhé světové válce existoval rychlý hospodářský růst, avšak teprve v období po studené válce přispěl hospodářský růst sám o sobě ke změně globálních mocenských vztahů.

Další určující událostí roku 1989 byl masakr prodemokraticky smýšlejících demonstrantů na pekingském náměstí Tchien-an-men. Nebýt konce studené války, Číně by toto vraždění bývalo u Západu neprošlo. Takto však Západ zaujal pragmatický postoj, vystříhal se obchodních sankcí a pomohl začlenit Čínu do globální ekonomiky a mezinárodních institucí prostřednictvím osvobozujícího vlivu zahraničních investic a obchodu. Kdyby Spojené státy a jejich spojenci byli zvolili přístup zaměřený na kárné sankce jako v případě Kuby a Barmy, výsledkem by byla méně prosperující, méně otevřená a potenciálně destabilizující Čína.

Za fenomenálním hospodářským úspěchem Číny – který ilustrují největší obchodní přebytek na světě, největší rezervy zahraničních měn na světě a největší výroba oceli – skutečně do značné míry stojí rozhodnutí Západu nepřistoupit po masakru na náměstí Tchien-an-men k obchodním sankcím. Čína se tak prohnala kolem Německa, stala se světovým exportérem číslo jedna a dnes je na nejlepší cestě vystřídat Japonsko v roli druhé největší ekonomiky světa.