Jonathan Torgovnik/Getty Images

Budiž víc než světlo

PRAHA – Dobře zajištěným lidem v bohatých i chudých zemích po celém světě zlepšuje život vydatná dostupnost energie, která zajišťuje světlo, čerstvé jídlo a čistou vodu, pohání techniku a umožňuje ovládat teplotu.

Hojnost energie proměňuje život odváděním téže práce jako stovky sluhů: Bez lednice bychom si museli každý den obstarat čerstvé potraviny, pulty v obchodech by byly poloprázdné a spousta jídla by se zkazila, než bychom ho mohli sníst – což je jedna z příčin, proč v roce 1930 byl karcinom žaludku nejčastější rakovinou ve Spojených státech. Bez průmyslových hnojiv, vyráběných téměř výhradně za pomoci fosilních paliv, by byla ohrožena polovina světové spotřeby potravin. Bez moderních kamen a topných systémů bychom si museli sami najít dříví na otop a hrozilo by nám, že se ve vlastním příbytku otrávíme dýcháním jedovatých škodlivin. Bez nákladních automobilů, lodí a strojů poháněných palivy by člověk musel oddřít téměř veškerou těžkou práci.

Celosvětově fosilní paliva vyrábějí dvě třetiny elektřiny, přičemž dalších 27 % dodávají jaderné a vodní elektrárny. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) slunce, vítr, příboj a bioenergetika vyrábějí jen 9,8 % elektřiny v OECD, což je možné jen za obrovských dotací, které letos v součtu přesahují 160 miliard dolarů. I krajně ekologicky uvědomělé Německo stále produkuje víc než polovinu elektřiny za použití fosilních paliv.

Přesto na Západě existuje znepokojující tendence říct 1,1 miliardy lidí, jimž stále tyto nesčetné výhody chybí, že by se měli obejít bez nich. Otřepaná fráze říká, že chudé země by měly špinavé uhelné elektrárny „přeskočit“ rovnou k čistším zdrojům energie, jako jsou solární technologie mimo rozvodnou síť. Tento náhled schvalují vlivní dárci – včetně Světové banky, která už nefinancuje projekty uhelné energetiky.

Stěžejní motivace je pochopitelná: tvůrci politik musí řešit globální oteplování. Odklon od fosilních paliv má v posledku zásadní význam a jsou nutné inovace, aby zelená energie byla levná a spolehlivá. Jenže toto poselství chudým lidem světa je pokrytecké a nebezpečné. Fosilní paliva sice přispívají ke globálnímu oteplování, ale také přispívají k prosperitě, růstu a blahobytu.

Mezi energií a chudobou je silná, přímá spojitost: čím více první, tím méně druhé. Studie v Bangladéši ukázala, že elektrifikace pomocí rozvodné sítě má významné pozitivní účinky na příjmy, výdaje a vzdělanost domácností. Elektrifikované domácnosti zažily každoročně příjmový skok až o 21 % a 1,5% úbytek chudoby.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Závislost na uhlí hned tak neskončí. Ač bychom si přáli něco jiného, zůstává často nejlevnějším a nejspolehlivějším zdrojem energie: IEA odhaduje, že do roku 2040 bude uhlí stále v průměru levnější než solární a větrná energie, dokonce i se značnou uhlíkovou daní.

Téměř každý, kdo v uplynulých 16 letech získal přístup k elektřině, se připojil k rozvodné síti, převážně napájené z fosilních paliv. Přesto dárci říkají, že mnozí z 1,1 miliardy lidí, kteří jsou stále bez elektřiny, by raději měli zkusit solární panely.

V porovnání s nákladným rozšiřováním rozvodné sítě je poskytování autonomních solárních panelů velmi levné. Pro příjemce jsou ale chabou náhražkou. Nabízí dostatek energie, který rozsvítí žárovku a umožní dobít mobilní telefon, což je lepší než nic – ale ne o mnoho. IEA očekává, že každý ze 195 milionů lidí se solární energií mimo síť získá jen 170 kWh ročně – čili polovinu toho, co za rok spotřebuje jeden americký televizor s plochou obrazovkou.

Zřejmě nepřekvapí, že první důkladný test dopadů solárních panelů na životy chudých lidí zjistil, že sice získali trochu elektřiny navíc, ale na jejich život to nemělo žádný měřitelný účinek: nedošlo u nich ke zvýšení úspor ani výdajů, víc nepracovali ani nezakládali firmy, děti víc nestudovaly.

Není divu: 170 kWh neodpovídá tomu, co by většina z nás považovala za skutečný přístup k elektřině. Elektřina mimo rozvodnou síť nikdy na této úrovni nedokáže zásobovat továrnu ani farmu, takže nemůže potlačovat chudobu ani vytvářet pracovní místa. Nepomůže ani v boji proti světově největšímu vrahovi v životním prostředí: znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách, které je většinou důsledkem spalování dřeva, lepenky a trusu na otevřeném ohni a vyžádá si 3,8 milionu životů ročně. Bohatých zemí, kde jsou kamna a topná zařízení připojena do sítě, se to netýká; jenže protože solární energie je příliš slabá k napájení sporáků a trub, příjemci solárních panelů zapojených mimo síť budou dál trpět.

Nigerijská ministryně financí v roce 2016 vyčinila Západu za „pokrytectví“ ve snaze znemožnit Africe, aby k řešení svého nedostatku energie využila uhlí. „Poté, co znečišťovali životní prostředí stovky let,“ uvedla, „když chce teď Afrika využít uhlí, upírají nám ho.“

Studie Kodaňského konsenzu pro Bangladéš zjistila, že kdyby se tam stavěly nové uhelné elektrárny, v příštích 15 letech by napáchaly globální škody na klimatu, které by nakonec stály kolem 592 milionů dolarů. Přínos elektrifikace díky vyššímu hospodářskému růstu by ale byl téměř 500krát vyšší, totiž 258 miliard dolarů – víc než tamní celoroční HDP. Do roku 2030 by se měl průměrný Bangladéšan o 16 % lépe.

Upírat Bangladéši tento přínos ve jménu boje proti globálnímu oteplování znamená zaměřit se na to, abychom zamezili globálním klimatickým nákladům v hodnotě 23 centů na každých 100 dolarů rozvojových přínosů, jichž se na naši žádost mají vzdát Bangladéšané – v zemi, kde nedostatek elektřiny stojí odhadem o 0,5 % HDP a kolem 21 milionů lidí přežívá za méně než 1,25 dolaru denně.

Nemáme na výběr: musíme bojovat proti energetické chudobě a zároveň napravovat změnu klimatu. To ale vyžaduje obrovské posílení výzkumu a vývoje v oblasti zelené energie, aby čisté zdroje nakonec konkurenčně vytlačily fosilní paliva. To znamená připustit, že je pokrytecké, když movití lidé světa, kteří by přežívání s nepatrným množstvím energie nikdy nepřijali, žádají právě takový život od těch nejchudších na světě.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/Pxw246L/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.