Většina nových objevů ve věci pákistánského jaderného skandálu se zaměřuje na utajované dodávky technologie obohacování uranu do Íránu, Severní Koreje a Libye, organizované slavným tvůrcem bomby dr. A. K. Chánem. (Dr. Chán nezískal doktorský titul v jaderné fyzice ani v jaderném inženýrství, nýbrž v hutnictví, přesto jej novináři obvykle označují za „atomového vědce".) Avšak dokumenty, jež Libye předala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a následně USA, prokazují, že Pákistán nedodával jen zařízení na výrobu paliva pro atomovou bombu. Dr. Chán údajně také poskytl podrobný plán jaderné zbraně, o němž američtí experti tvrdí, že vznikl v Číně roku 1964 a do Pákistánu se dostal před dvaceti lety.
Toto odhalení přináší nové zajímavé otázky, protože dr. Chán stál stranou prací přímo souvisejících se zbraněmi. Pákistánské jaderné instituce mají v zásadě dvě sekce. Jedna, kdysi vedená dr. Chánem, zodpovídá za výrobu plynného uranu potřebné jakosti, jenž po přeměně na kov slouží jako rozhodující palivo nukleární exploze. Druhá sekce, spadající pod Pákistánský výbor pro atomovou energii a Národní rozvojový komplex (NDC), má mnohem větší škálu zodpovědností - přeměnu plynného uranu na kov, projektování zbraní a jejich výrobu a jaderné testy.
Ředitel NDC dr. Sámir Mubarakmand ve svých proslovech po úspěšných jaderných testech v květnu 1998 stěží zmiňoval dr. Chána. Odtud to tajemství: jak mohl dr. Chán - který nikterak nepotřeboval informace o konstrukci zbraní - předat Libyi podrobnou projektovou dokumentaci k bombě?
Většina nových objevů ve věci pákistánského jaderného skandálu se zaměřuje na utajované dodávky technologie obohacování uranu do Íránu, Severní Koreje a Libye, organizované slavným tvůrcem bomby dr. A. K. Chánem. (Dr. Chán nezískal doktorský titul v jaderné fyzice ani v jaderném inženýrství, nýbrž v hutnictví, přesto jej novináři obvykle označují za „atomového vědce".) Avšak dokumenty, jež Libye předala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a následně USA, prokazují, že Pákistán nedodával jen zařízení na výrobu paliva pro atomovou bombu. Dr. Chán údajně také poskytl podrobný plán jaderné zbraně, o němž američtí experti tvrdí, že vznikl v Číně roku 1964 a do Pákistánu se dostal před dvaceti lety.
Toto odhalení přináší nové zajímavé otázky, protože dr. Chán stál stranou prací přímo souvisejících se zbraněmi. Pákistánské jaderné instituce mají v zásadě dvě sekce. Jedna, kdysi vedená dr. Chánem, zodpovídá za výrobu plynného uranu potřebné jakosti, jenž po přeměně na kov slouží jako rozhodující palivo nukleární exploze. Druhá sekce, spadající pod Pákistánský výbor pro atomovou energii a Národní rozvojový komplex (NDC), má mnohem větší škálu zodpovědností - přeměnu plynného uranu na kov, projektování zbraní a jejich výrobu a jaderné testy.
Ředitel NDC dr. Sámir Mubarakmand ve svých proslovech po úspěšných jaderných testech v květnu 1998 stěží zmiňoval dr. Chána. Odtud to tajemství: jak mohl dr. Chán - který nikterak nepotřeboval informace o konstrukci zbraní - předat Libyi podrobnou projektovou dokumentaci k bombě?