Ožebračování světové ekonomiky

CHICAGO – Globální kapitál je v pohybu. Zatímco extrémně nízké úrokové sazby v průmyslových zemích nutí kapitál po celém světě slídit po vyšších výnosech, řada centrálních bank na rozvíjejících se trzích provádí rozsáhlé intervence, kupuje přílivy zahraničního kapitálu a reexportuje je, aby předešla zhodnocování svých měn. Jinde zavádějí kapitálová omezení toho či onoho střihu. V posledních týdnech se Japonsko stalo první velkou průmyslovou ekonomikou, která intervenuje přímo na měnových trzích.

Proč nikdo nestojí o kapitálové přílivy? Jaké intervenční politiky jsou legitimní a jaké nikoliv? A kde všechny tyto zásahy skončí, budou-li s nezmenšenou silou pokračovat?

Ta část kapitálových přílivů, která se opětovně neexportuje, tvoří čisté kapitálové přílivy. Ty financují domácí útraty za zahraniční zboží. Jeden z důvodů, proč se státům přílivy kapitálu nelíbí, tkví tudíž v tom, že v jejich důsledku „prosakuje“ za hranice větší část domácí poptávky. Ostatně vzhledem k tomu, že kapitálové přílivy způsobují zhodnocování domácího směnného kurzu, povzbuzují další útraty za zahraniční zboží, neboť domácí výrobci ztrácejí konkurenční schopnost.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/O3E9NOd/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.