varoufakis23_Nikada_Getty Images_worker running Nikada/Getty Images

Všeobecné právo na příjem z kapitálu

ATÉNY – Právo na lenost bývá tradičně vyhrazeno pouze pro majetné bohaté, zatímco chudí musí bojovat za slušné mzdy a pracovní podmínky, za pojištění proti nezaměstnanosti a invaliditě, za všeobecnou zdravotní péči a další atributy důstojného života. Představa, že by chudí lidé měli dostávat ničím nepodmíněný příjem, ze kterého lze vyžít, byla a je trnem v oku nejen pro mocné a vysoce postavené, ale i pro dělnické hnutí, jež vyznávalo etiku reciprocity, solidarity a příspěvků společnosti.

Když před několika desítkami let poprvé padl návrh vytvořit schéma nepodmíněného základního příjmu, zákonitě se setkal s rozhořčenými reakcemi ze strany sdružení zaměstnavatelů, odborových organizací, ekonomů i politiků. Nedávno však tato idea znovu přišla na přetřes a získala si impozantní podporu radikální levice, zeleného hnutí, a dokonce i libertariánské pravice. Důvodem je nástup strojů, u nichž vůbec poprvé od začátku industrializace hrozí, že zničí víc pracovních míst, než kolik jich technologické inovace vytvoří – a že vezmou půdu pod nohama i bílým límečkům.

S návratem myšlenky všeobecného základního příjmu se však vrátil také odpor pravice i levice. Pravičáci poukazují na nemožnost vybrat dostatek příjmů na financování takových plánů, aniž by to zdrtilo soukromý sektor, a na pokles nabídky pracovní síly a produktivity kvůli ztrátě motivace k práci. Levičáci se obávají, že všeobecný příjem by oslabil boj za zlepšení pracovních podmínek občanů, legitimizoval zahálčivé boháče, rozklížil těžce vydobytá práva získaná kolektivním vyjednáváním (protože by poskytl větší moc firmám jako Uber nebo Deliveroo), podkopal základy sociálního státu, podněcoval pasivní občanský přístup a podporoval hon za spotřebou.

https://prosyn.org/XNG5IRYcs