0

Barack Obama a americká moc

CAMBRIDGE – Jedním z prvních problémů, s nimiž se bude prezident Barack Obama potýkat, jsou dopady současné finanční krize, která zpochybňuje budoucnost americké moci. Článek v měsíčníku Far Eastern Economic Review tvrdí, že „krach Wall Streetu zvěstuje globální tektonický posun: počátek úpadku americké moci“. Ruský prezident Dmitrij Medveděv chápe krizi jako znamení, že se globální vedení Ameriky chýlí ke konci, a venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že na Pekingu dnes záleží mnohem více než na New Yorku.

A přesto dolar coby symbol americké finanční síly spíše stoupá než klesá. Jak poznamenává Kenneth Rogoff, profesor Harvardovy univerzity a bývalý hlavní ekonom MMF: „Vzhledem k tomu, jak jsme právě všechno neskutečně zpackali, je paradoxní, že cizinci reagují tím, že do nás nalévají další peníze. Nejsou si jistí, kam jinam by měli jít. Zdá se, že mají v naši schopnost řešit problémy větší důvěru než my sami.“

Kdysi se tvrdilo, že když Amerika kýchne, dostane zbytek světa rýmu. V poslední době začalo mnoho lidí tvrdit, že díky vzestupu Číny a ropných států by zpomalení v Americe nemuselo mít na okolní svět vliv. Když však Spojené státy dostaly finanční chřipku, ostatní je následovali. Mnozí zahraniční představitelé rychle přešli od škodolibosti ke strachu – a uchýlili se do bezpečí amerických státních pokladničních poukázek.

Krize často vyvracejí konvenční moudra a tato krize odhaluje, že americká ekonomika má i nadále působivou sílu. Za špatný výkon Wall Streetu a amerických regulátorů zaplatily Spojené státy vysokou cenu v podobě poklesu měkké síly spojené s atraktivitou jejich hospodářského modelu, avšak tento úder nemusí být smrtelný, pokud se Americe na rozdíl od Japonska v 90. letech podaří absorbovat ztráty a omezit škody. Světové ekonomické fórum stále hodnotí americkou ekonomiku jako nejkonkurenceschopnější na světě, a to díky pružnosti trhu práce, vyššímu vzdělání, politické stabilitě a otevřenosti vůči inovacím.