0

Bankéři bez hranic

FRANKFURT – Na vrcholu finanční krize v letech 2008-2009 to vypadalo, jako by západní banky stahovaly své zahraničí podíly a mířily domů, ponechávajíce finanční trhy mnohem roztříštěnější podél národních hranic. Jak ale dokládá nová zpráva Deutsche Bank Research, přeshraniční obchodování bank – přímé nebo přes pobočky či dceřiné společnosti – se dnes už všeobecně stabilizovalo.

Míra aktivity bank za krize klesla obzvlášť silně v kapitálově náročných oblastech, jako je tradiční půjčování soukromému sektoru. Účinek byl zřetelný zejména v oblasti půjčování nefinančním společnostem, kdežto půjčování domácnostem – oblast s tradičně nižší mírou internacionalizace – zůstalo robustní.

Tento pokles zčásti vycházel z nárůstu držení zahraničního veřejného dluhu v poměru k dluhu soukromému. Před krizí byly banky často čistým prodejcem dluhopisů zahraničních vlád, kdežto v letech 2008-2009 výrazně zvýšily jejich nákupy. S nástupem krize evropského suverénního zadlužení v roce 2010 zájem bank o veřejný dluh opět opadl.

Co se týče ryze zprostředkovatelských aktivit, jako je investiční bankovnictví a správa aktiv, oproti úvěrovým činnostem zůstala náklonnost bank k zahraničním trhům prakticky beze změn. Mezibankovní vztahy i operace investičního bankovnictví jsou dnes už velmi silně mezinárodní. Hluboké přeshraniční vazby mezi finančními ústavy a činnost investičních bank s globální působností postihla krize jen nakrátko. Oproti tomu pro správce aktiv zůstává význam zahraničních trhů velmi omezený a od roku 2007 se výrazněji nezměnil.