0

Práva a vojenská nutnost

Znamenalo 11. září konec období expanze myslenky lidských práv a počátek jejich ústupu? Přední organizace zabývající se otázkou lidských práv - Amnesty International, Human Rights Watch, Mezinárodní komise právníků - mají obavu, že se tak opravdu děje, a připravují se čelit jakýmkoli pokusům o zabrání svých těžce vybojovaných pozic.

Mezinárodní hnutí za lidská práva získávalo podporu hned od dob svého vzniku v sedesátých letech. S rostoucím účinkem bojovalo proti politickému zabíjení, mučení a svévolnému věznění a mobilizovalo veřejné mínění proti zneužívání státní moci. Podařilo se mu získat účast a podporu mezinárodních sdělovacích prostředků a demokratických vlád. V letech po ukončení studené války nabralo hnutí novou energii. Globální politice začaly dominovat nové iniciativy za pokrok na poli mezinárodního práva a za ochranu lidských práv. Objevily se mezinárodní trestní soudy, vznikla nová univerzální soudní pravomoc, rodila se humanitární pomoc.

Avsak po útocích z 11. září se tato diskuse náhle přesunula jinam. Nyní se točí předevsím kolem toho, nakolik jsou v zájmu tzv. ,,boje proti terorismu`` ospravedlnitelná různá omezení určitých práv - počínaje právy imigrantů a právem na řádný proces a konče svobodou slova a soukromí. Mnoho významných osobností, zvlásť ve Spojených státech, začíná nahlas tvrdit, že nekonvenční válku, jíž je i kampaň proti Al-Kajdě, nelze vyhrát, budeme-li do posledního písmene lpět na zákonech o lidských právech či zákonech o ozbrojeném konfliktu.

Ve světle této tendence nelze veteránům boje za lidská práva vyčítat, že nastoupili do pohotovosti. Cítí, že už to tady nejméně jednou bylo. Dokáží si živě představit, jak si kdesi v dalekém Chile Pinochetovi spřízněnci mezi sebou povídají, že jim dějiny konečně dávají za pravdu. (,,Neříkali jsme náhodou, že spinavou válku nelze vést s čistýma rukama?``)