Návrat k politice kulturní beznaděje

Před několika lety historik Fritz Stern napsal knihu o Německu nazvanou Politika kulturní beznaděje. Použil příkladů tří komerčně úspěšných (dnes však už zapomenutých) spisovatelů z konce devatenáctého a začátku dvacátého století, na nichž prokázal hlubokou averzi mnoha Němců k modernímu světu, zejména tržní ekonomice a demokratické politice. Podle Sterna šlo o součást kulturního podhoubí, z něhož vyrostl národní socialismus.

Od dob nacismu se mnoho změnilo. Vražedný triumf a krvavou porážku politiky kulturní beznaděje vystřídal hospodářský zázrak, který Německo proměnil v jednu z nejlépe prosperujících zemí světa, s bezmála šesti desítkami let čím dál stabilnější demokracie.

V Německu přesto přetrvávají stopy přístupu, jenž na moderní ekonomiku pohlíží s nechutí a na otevírání všech hranic do globalizovaného světa s hrůzou. „Ryzí kapitalismus“ a „globalizace“ vyvolávají hrůzostrašné představy. Hrozí, že na bezbranný, pracovitý lid se snesou hejna kapitalistických „kobylek“, abychom citovali nešťastnou metaforu, již ve své nedávné řeči použil Franz Müntefering, předseda vládních sociálních demokratů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/REzOppj/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.