Úspory a dluhový realismus

CAMBRIDGE – Mnohé, ne-li všechny nejnaléhavější makroekonomické problémy světa se váží k obřímu převisu dluhu všech forem. V Evropě hrozí, že toxická kombinace veřejného, bankovního a externího dluhu na periferii rozklíží eurozónu. Na druhé straně Atlantiku zablokovaná situace mezi demokraty, hnutím Tea Party a republikány ze staré školy vyvolává mimořádnou nejistotu, jak Spojené státy v dlouhodobém výhledu zacelí svůj vládní deficit ve výši 8 % HDP. Japonsko přitom hospodaří s rozpočtovým schodkem ve výši 10 % HDP a navíc se sílící kohorty nových penzistů obracejí od nákupů japonských dluhopisů k jejich prodejům.

Pomineme-li projevy nervozity, co by vlády měly dělat? Jedním extrémem je zjednodušující keynesiánská léčba, která předpokládá, že když je ekonomika v hluboké recesi, vládní schodky nevadí, ba prý čím jsou větší, tím lépe. Opačným extrémem jsou absolutisté dluhových stropů, kteří chtějí, aby vlády začaly rozpočty vyrovnávat hned zítra (ne-li včera). Oba přístupy jsou nebezpečně povrchní.

Absolutisté dluhového stropu obrovsky podceňují rozsáhlé korekční náklady související s dobrovolně přijatou „náhlou brzdou“ dluhového financování. Právě tyto náklady jsou příčinou, proč země bez peněz, jako Řecko, čelí rozsáhlým sociálním a ekonomickým přesunům, jakmile finanční trhy ztratí důvěru a kapitálové toky znenadání vyschnou.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/spQnNW5/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.