Letošní Nobelova cena za ekonomii byla udělena Georgi Akerlofovi z Kalifornské univerzity v Berkeley, Michaelu Spenceovi ze Stanfordské univerzity a mně za naši společnou práci o ,,asymetrii informací``. O čem je naše práce a proč jsme se tomuto tématu rozhodli věnovat?
Ekonomové celých dvě stě let používali jednoduché ekonomické modely, jež předpokládaly dokonalost informací - tj. že všichni účastníci mají stejnou a transparentní znalost relevantních faktorů. Věděli, že informace nejsou dokonalé, ale doufali, že svět s mírnými nedokonalostmi se bude nepatrně lišit od světa dokonalých informací. My jsme dokázali, že tento pohled na věc je naprosto nepodložený: i nepatrně nedokonalé informace totiž mohou mít nedozírné následky na vývoj ekonomiky.
Důvodem pro udělení Nobelovy ceny byla podle její komise naše práce o ,,asymetrii informací``, o účinku nedokonalých informací, jejichž příčinou je fakt, že různí lidé na trhu vědí různé věci. Například ten, kdo prodává automobil, o něm ví více než kupující; osoba zřizující si pojištění ví více o tom, jaká je její šance, že bude bourat (protože ví, jak umí jezdit), než pojišťovací agent; dělník bude nejspíše vědět víc o svých schopnostech než jeho eventuální zaměstnavatel; subjekt půjčující si peníze ví lépe než jeho věřitel, zda a jak kvalitně bude moci splácet, a tak podobně. Asymetrie informací jsou sice jen jednou stránkou nedokonalosti informací, přitom však všechny tyto složky dohromady - nehledě na to, jak jsou malé - mohou mít nezměrné důsledky.
Letošní Nobelova cena za ekonomii byla udělena Georgi Akerlofovi z Kalifornské univerzity v Berkeley, Michaelu Spenceovi ze Stanfordské univerzity a mně za naši společnou práci o ,,asymetrii informací``. O čem je naše práce a proč jsme se tomuto tématu rozhodli věnovat?
Ekonomové celých dvě stě let používali jednoduché ekonomické modely, jež předpokládaly dokonalost informací - tj. že všichni účastníci mají stejnou a transparentní znalost relevantních faktorů. Věděli, že informace nejsou dokonalé, ale doufali, že svět s mírnými nedokonalostmi se bude nepatrně lišit od světa dokonalých informací. My jsme dokázali, že tento pohled na věc je naprosto nepodložený: i nepatrně nedokonalé informace totiž mohou mít nedozírné následky na vývoj ekonomiky.
Důvodem pro udělení Nobelovy ceny byla podle její komise naše práce o ,,asymetrii informací``, o účinku nedokonalých informací, jejichž příčinou je fakt, že různí lidé na trhu vědí různé věci. Například ten, kdo prodává automobil, o něm ví více než kupující; osoba zřizující si pojištění ví více o tom, jaká je její šance, že bude bourat (protože ví, jak umí jezdit), než pojišťovací agent; dělník bude nejspíše vědět víc o svých schopnostech než jeho eventuální zaměstnavatel; subjekt půjčující si peníze ví lépe než jeho věřitel, zda a jak kvalitně bude moci splácet, a tak podobně. Asymetrie informací jsou sice jen jednou stránkou nedokonalosti informací, přitom však všechny tyto složky dohromady - nehledě na to, jak jsou malé - mohou mít nezměrné důsledky.