0

Znovu o asijských hodnotách

O takzvaných ,,asijských hodnotách" dnes už slýcháme málokdy. Jako by jejich síla devalvovala spolu s měnami kdysi tak prosperujících východoasijských ekonomik. Asijská finanční krize totiž odhalila nemálo excesů, jež se skrývaly za rétorikou asijských hodnot - jmenovitě důvěrné vztahy mezi vládami a elitami, bující korupce, protěžování přátel a příbuzných.

Stejně významný na tomto ústupu je ale i fakt, že v některých asijských státech přišli k moci opravdoví reformátoři, např. Kim Te Džung v Jižní Koreji, a přinesli s sebou univerzálnější pohled na lidská práva. Dobrá firemní správa - jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru - to je dnešní pokrizová mantra jihovýchodní Asie. V Thajsku a Indonésii probíhá transformace, díky níž stále více obyvatel Asie chce demokracii. Přestože návrat ke starému diskurzu o asijských hodnotách je nepravděpodobný, je možné, že s tím, jak budou vzpomínky na krizi blednout, vrátí se některé asijské země v budoucnu ke svým rozdílným pohledům na lidská práva, demokracii a management.

Nejhorší příčinou takového návratu by byla prapříčina celé krize: předkrizové elity si leckde udržely svůj vliv a/nebo moc. A protože samozřejmě reforma ohrožuje jejich privilegia, budou jí vzdorovat. Jiné bývalé elity možná propojí svou sebeobranu s protizápadní rétorikou a nacionalismem. Z nich by se mohla stát mocná zbraň při vyjednávání s vnějšími činiteli, např. s MMF nebo se zahraničními investory, kteří budou za zvýhodněné ceny kupovat podíly v bankách, službách a velkých společnostech.

Vedle soukromých zájmů elity je obrovským a opravdovým problémem situace běžných pracujících a obyvatel. Obrázek stávkujících dělníků, které nová konkurence připravila o práci, je na denním pořádku např. v Jižní Koreji, kde se zcela rozpadl systém ochrany zaměstnanosti. V Thajsku povstala venkovská chudina proti demokraticky smýšlející vládě, když konkurenční strany začaly agitovat starou politikou státní ochrany a dotací. Pokud se dosud zakořeněné elity spojí s masou dělníků a chudiny, mohly by se pro reformy stát nepřekonatelnou překážkou.