Křehký speciální vztah v Asii

DILLÍ – „Tzu-ch’in položil Tzu-kungovi několik otázek a Tzu-kung odvětil: … Náš Pán dosahuje svého tím, že je srdečný, otevřený, zdvořilý, mírný, uctivý. To je naše… cesta.“ Bude se však tohoto standardu, nastíněného v díle Hovory Konfuciovy, držet během své současné návštěvy Indie také čínský premiér Wen Ťia-pao?

Svět má řadu „speciálních vztahů“. Partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií prošlo zkouškou války – a více než půl století tvoří pilíř Západu. Také rivalita mezi USA a Sovětským svazem během studené války byla speciální v tom, že vztahy mezi oběma zeměmi utvářely osud světa až do doby, kdy se SSSR rozpadl. A tvrdí se, že nový speciální vztah vzniká i mezi USA a Čínou.

Podíváme-li se však vstříc budoucnosti Asie – a potažmo i budoucnosti světové diplomacie –, pak je to vztah mezi Indií a Čínou coby dvěma nejlidnatějšími zeměmi světa s největšími rozvíjejícími se ekonomikami, který bude stále více určovat globální agendu. Vůbec první změna vojenské doktríny Japonska od začátku studené války – posun, který nepřímo označuje Čínu za největší hrozbu – nasvědčuje tomu, že čínské vedení potřebuje zevrubně přezkoumat svou regionální strategii.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/cu7hDzs/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.