Thousands of protesters from the provinces and from the suburbs of the Argentine capital march towards the Plaza de Mayo in Buenos Aires EITAN ABRAMOVICH/AFP/Getty Images

Kořeny náhlé argentinské krize

NEW YORK – Mnohé překvapilo měnové zděšení, které minulý měsíc zachvátilo Argentinu. Zranitelnost země přitom narůstala se souborem riskantních sázek, jež argentinská vláda uzavírala už od prosince 2015. Nebylo ale jasné, kdy bude argentinské hospodářství podrobeno zkoušce. Když prověrka přišla, Argentina propadla.

Když prezident Mauricio Macri na konci roku 2015 nastoupil do úřadu, Argentina musela řešit řadu makroekonomických nevyvážeností. K prvním opatřením patřilo odstranění kurzovních a kapitálových restrikcí a snížení daní u vývozu komodit. Po urovnání rozepří s takzvanými supími fondy ve sporu o dluh, který trval víc než deset let, Argentina také znovu získala přístup na mezinárodní úvěrové trhy.

Vláda přijala nový makroekonomický přístup založený na dvou pilířích: postupném snižování primárního fiskálního schodku a ambiciózním režimu cílování inflace, který měl během pouhých tří let snížit roční růst cen na jednociferné tempo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/cL01Gk1/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.