Práce může dát životu rytmus a smysl. Pracovní podmínky ovšem mohou také vyvolat nebo urychlit projevy špatného zdravotního stavu - fyzického i duševního. Ty pak mají zpětný dopad na naši produktivitu a schopnost výdělku a také na sociální a rodinné vazby. Skutečně se zdá, že je ohroženo znepokojivě velké množství lidí.
S ohledem na pracovní sílu EU čítající 160 milionů hlav, 56% pracovníků udává, že pracuje vysokým tempem, a 60% pracovníků udává, že pracuje v napjatých termínech. Více než třetina nemá vliv na zadání úkolu a 40% provádí jednotvárné úkony. To zřejmě přispívá k velkému množství potíží souvisejících se zdravím: 15% pracovníků si stěžuje na bolesti hlavy, 33% na bolesti zad, 23% na únavu a 23% na bolesti v oblasti krku a ramen, k tomu připočtěme mnoho dalších nemocí, včetně některých životu nebezpečných.
Trvalý pracovní stres je také důležitým činitelem depresivních poruch - celosvětově čtvrté nejrozšířenější příčiny onemocnění. Očekává se, že se do roku 2020 posune na druhou příčku, za nemoci srdeční. V rámci EU se výdaje, jež si tyto potíže a související duševní zdravotní problémy vyžádají, odhadují na průměrně 3-4% HNP, což činí přibližně 265 miliard euro ročně.
Práce může dát životu rytmus a smysl. Pracovní podmínky ovšem mohou také vyvolat nebo urychlit projevy špatného zdravotního stavu - fyzického i duševního. Ty pak mají zpětný dopad na naši produktivitu a schopnost výdělku a také na sociální a rodinné vazby. Skutečně se zdá, že je ohroženo znepokojivě velké množství lidí.
S ohledem na pracovní sílu EU čítající 160 milionů hlav, 56% pracovníků udává, že pracuje vysokým tempem, a 60% pracovníků udává, že pracuje v napjatých termínech. Více než třetina nemá vliv na zadání úkolu a 40% provádí jednotvárné úkony. To zřejmě přispívá k velkému množství potíží souvisejících se zdravím: 15% pracovníků si stěžuje na bolesti hlavy, 33% na bolesti zad, 23% na únavu a 23% na bolesti v oblasti krku a ramen, k tomu připočtěme mnoho dalších nemocí, včetně některých životu nebezpečných.
Trvalý pracovní stres je také důležitým činitelem depresivních poruch - celosvětově čtvrté nejrozšířenější příčiny onemocnění. Očekává se, že se do roku 2020 posune na druhou příčku, za nemoci srdeční. V rámci EU se výdaje, jež si tyto potíže a související duševní zdravotní problémy vyžádají, odhadují na průměrně 3-4% HNP, což činí přibližně 265 miliard euro ročně.