0

Upracujeme se k smrti?

Práce může dát životu rytmus a smysl. Pracovní podmínky ovšem mohou také vyvolat nebo urychlit projevy špatného zdravotního stavu - fyzického i duševního. Ty pak mají zpětný dopad na naši produktivitu a schopnost výdělku a také na sociální a rodinné vazby. Skutečně se zdá, že je ohroženo znepokojivě velké množství lidí.

S ohledem na pracovní sílu EU čítající 160 milionů hlav, 56% pracovníků udává, že pracuje vysokým tempem, a 60% pracovníků udává, že pracuje v napjatých termínech. Více než třetina nemá vliv na zadání úkolu a 40% provádí jednotvárné úkony. To zřejmě přispívá k velkému množství potíží souvisejících se zdravím: 15% pracovníků si stěžuje na bolesti hlavy, 33% na bolesti zad, 23% na únavu a 23% na bolesti v oblasti krku a ramen, k tomu připočtěme mnoho dalších nemocí, včetně některých životu nebezpečných.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Trvalý pracovní stres je také důležitým činitelem depresivních poruch - celosvětově čtvrté nejrozšířenější příčiny onemocnění. Očekává se, že se do roku 2020 posune na druhou příčku, za nemoci srdeční. V rámci EU se výdaje, jež si tyto potíže a související duševní zdravotní problémy vyžádají, odhadují na průměrně 3-4% HNP, což činí přibližně 265 miliard euro ročně.

Navíc trvalý pracovní stres pravděpodobně přispívá k ,,metabolickému syndromu," komplexu patogenních mechanismů, jež se vyznačují hromaděním břišního tuku, snížením citlivosti na inzulin, zvýšenou hladinou cholesterolu a vyšším krevním tlakem a váží se k počínajícím srdečním chorobám a diabetu.

Pracovní podmínky lze samozřejmě vnímat jako rizikové, i když takovými objektivně nejsou, nebo lze nepodstatné symptomy chápat jako projevy vážné nemoci. Stres ale působí starosti právě proto, že i mylné výklady mohou prohlubovat nebo vyvolávat širokou škálu zdravotních problémů, včetně srdečních chorob, mozkových příhod, muskuloskeletálních a gastrointestinálních nemocí, úzkostí a depresí, nehod a sebevražd.

Krátkodobý stres sestává z modelu vrozených procesů, jež připravují lidský organismus na fyzickou aktivitu v reakci na požadavky a vlivy, které zatěžují schopnost adaptace. Spuštění našeho mechanismu ,,útoč nebo uteč" je patřičnou adaptivní reakcí, když čelíme smečce vlků. To ale neplatí, jestliže se potýkáme s obtížemi při přizpůsobování se střídavým směnám, monotónním a útržkovitým úkolům nebo příliš náročným zákazníkům. Je-li stres trvalý, často pracuje proti schopnosti přizpůsobit se a následně vyvolává nemoci.

Způsoby vzniku patologických změn vážících se ke stresu mají velmi různé formy. Mohou být emoční (úzkostlivost, deprese, hypochondrie a alienace), kognitivní (neschopnost soustředit se, vyvolat vzpomínky nebo se naučit nové věci, kreativně se projevit, činit rozhodnutí), behaviorální (zneužívání drog, alkoholu či tabáku, odmítání vyhledat nebo přijmout lékařskou pomoc) nebo fyziologické (neuroendokrinní a imunologické dysfunkce).

Abychom rozpoznali příčiny a následky pracovního stresu, předcházeli jim a odstraňovali je, musíme sledovat náplň práce, pracovní prostředí, podmínky zaměstnanosti, sociální vazby na pracovišti, zdraví, pocit zdraví a produktivitu. Prvním krokem je rozpoznat výskyt, rozšíření, závažnost a trendy pracovního stresu a jeho příčin a zdravotních následků. Je pravděpodobné, že přispějí ke špatnému zdravotnímu stavu způsobovanému stresem? Lze je změnit? Jsou takové změny přijatelné pro pracovníky a jejich zaměstnavatele?

Jsou-li odpovědi souhlasné, je třeba zvážit balíček organizačních změn. Tyto změny se budou pravděpodobně týkat těchto oblastí:

Pracovní doba. Plánujte pracovní dobu tak, abyste zamezili konfliktům s požadavky a povinnostmi nesouvisejícími se zaměstnáním;

Spoluúčast/řízení. Umožněte pracovníkům, aby se podíleli na rozhodování a činnostech ovlivňujících jejich zaměstnání;

Pracovní zátěž. Ujistěte se, že pracovníci mají dostatek času na splnění zadaných úkolů a umožněte jim oddychnout si od obzvláště náročných fyzických a psychických úkolů;

Obsah. Stanovujte úkoly tak, aby poskytovaly pocit smysluplnosti, motivaci, pocit splnění úkolu a příležitosti k využití schopností;

Role. Jasně definujte pracovní role a povinnosti;

Sociální prostředí. Zajistěte pracovní prostředí bez veškerých forem nespravedlivé diskriminace a obtěžování;

Budoucnost. Nepřipouštějte nejasnost ohledně jistoty zaměstnání a kariérního postupu. Podporujte celoživotní vzdělávání a zaměstnatelnost.

Ačkoliv je pravděpodobné, že krátkodobé a dlouhodobé výsledky takovýchto změn v boji proti pracovnímu stresu budou dostačovat, nemusí to platit vždy. Je proto potřeba je vyhodnocovat s ohledem na vliv a reakce na stres, výskyt a rozšíření špatného zdravotního stavu a kvantitu a kvalitu zboží či služeb.

Mnoho společností na celém světě chápe, že úspěch vyžaduje naplnění tří elementů udržitelného rozvoje: finančního, environmentálního a sociálního. Neschopnost požadavek splnit časem vede ke smrtelné organizační ochablosti, jež plyne ze ztráty důvěry mezi zaměstnanci, akcionáři, zákazníky a ve společnosti.

To má mnoho důsledků pro zaměstnanecké vztahy. Zajištění dlouhodobého ekonomického růstu a sociální soudržnosti vyžaduje stanovit si mezi cíli zdraví a bezpečnost, lepší rovnováhu mezi zaměstnáním, rodinou a volným časem, celoživotní učení, větší rozmanitost zaměstnanců, platy a kariérní výhledy nezohledňující pohlaví a konečně programy podílu na zisku a vlastnictví akcií.

Fake news or real views Learn More

Tyto postupy mohou mít pozitivní dopad na ziskovost prostřednictvím zvýšení produktivity, nižší fluktuace zaměstnanců, vyšší přístupnosti změnám, většího počtu inovací a lepšího a spolehlivějšího výkonu. Společnosti mají často skutečný zájem jít za minimální zákonné požadavky: kolegiální respekt a dobré jméno zaměstnavatele jsou obchodovatelná aktiva.

Výzvou pro vědu je zjistit, co dělat, pro koho a jak. Výzvou pro zaměstnance, zaměstnavatele, vlády a společnosti je transformovat naše vědomosti na koordinované a udržitelné programy.