BRUSEL – Eurozóna se potýká se zásadní krizí, k jejímuž vyřešení nijak nepomohou útoky na finanční spekulanty. Evropská rada ministrů byla nucena členským zemím ve finančním ohrožení přislíbit stamiliardy eur, přestože evropská ekonomika jako celek skutečně v krizi není. Právě naopak, většina průzkumů i tvrdých ekonomických ukazatelů naznačuje důrazný vzestup a jediná země, která má opravdu vážné trable, Řecko, představuje pouhá 3 % HDP oblasti.
Nicméně krize pro Evropskou unii představuje téměř existenční výzvu – a vyžádala si tak obrovské sumy peněz – proto, že se přímo dotýká klíčového nosného principu správy Evropy: podstaty státu. Řecká kauza vznesla jednoduchou, leč dalekosáhlou otázku: je možné nechat členský stát EU zkrachovat?
Jeden názor říká, že stát je posvátný: EU musí zakročit a každému nezdárnému členovi pomoci zpátky na nohy. Tento názor ale předpokládá, že všechny členské státy ctí stěžejní ekonomické hodnoty Unie týkající se fiskální obezřetnosti a tržních reforem. K problémům by pak mohlo dojít jedině v důsledku neočekávaných šoků, přechodných místních politických potíží a – což je nejoblíbenější viník – vlivu iracionálních trhů.
BRUSEL – Eurozóna se potýká se zásadní krizí, k jejímuž vyřešení nijak nepomohou útoky na finanční spekulanty. Evropská rada ministrů byla nucena členským zemím ve finančním ohrožení přislíbit stamiliardy eur, přestože evropská ekonomika jako celek skutečně v krizi není. Právě naopak, většina průzkumů i tvrdých ekonomických ukazatelů naznačuje důrazný vzestup a jediná země, která má opravdu vážné trable, Řecko, představuje pouhá 3 % HDP oblasti.
Nicméně krize pro Evropskou unii představuje téměř existenční výzvu – a vyžádala si tak obrovské sumy peněz – proto, že se přímo dotýká klíčového nosného principu správy Evropy: podstaty státu. Řecká kauza vznesla jednoduchou, leč dalekosáhlou otázku: je možné nechat členský stát EU zkrachovat?
Jeden názor říká, že stát je posvátný: EU musí zakročit a každému nezdárnému členovi pomoci zpátky na nohy. Tento názor ale předpokládá, že všechny členské státy ctí stěžejní ekonomické hodnoty Unie týkající se fiskální obezřetnosti a tržních reforem. K problémům by pak mohlo dojít jedině v důsledku neočekávaných šoků, přechodných místních politických potíží a – což je nejoblíbenější viník – vlivu iracionálních trhů.