V právě roce, jenž právě uplynul od teroristických útoků z 11. září, se otázky o islámu - jeho povaze, jeho charakteristické identitě, jeho potencionální hrozbě Západu - dostaly v diskusích intelektuálů i politiků na přední místa. Zatímco největší konflikty 20. století - spojené s fašismem, komunismem a dalšími "ismy" - byly v prvé řadě ideologické, terorismus z loňského září znovu vzkřísil ducha "kulturní války" a "střetu civilizací".
V islámském světě se často tvrdí, že díky zakátu (almužny pro chudé), jedné z pěti základních povinností každého muslima, je islámská společnost méně rozdrobená, takže nerovnost a společenská vyděděnost je zde nižší. Západní pozorovatelé přitom v islámu vidí víru, jež pohrdá osobní svobodou, zvlášť svobodou žen. Novinářka Oriana Fallaciová ostatně krátce po útocích na toto téma publikovala svůj sáhodlouhý výlev.
Fakta jako by nás v tomto dojmu utvrzovala. Muslimské země opravdu mívají úroveň nerovnosti a kriminality (dobrá cesta ke společenskému vyloučení) nižší než jiné země na srovnatelné úrovni ekonomického rozvoje, například země katolické Latinské Ameriky. Mají ale chladné statistiky o průměrných příjmech dostatečnou vypovídací hodnotu?
V právě roce, jenž právě uplynul od teroristických útoků z 11. září, se otázky o islámu - jeho povaze, jeho charakteristické identitě, jeho potencionální hrozbě Západu - dostaly v diskusích intelektuálů i politiků na přední místa. Zatímco největší konflikty 20. století - spojené s fašismem, komunismem a dalšími "ismy" - byly v prvé řadě ideologické, terorismus z loňského září znovu vzkřísil ducha "kulturní války" a "střetu civilizací".
V islámském světě se často tvrdí, že díky zakátu (almužny pro chudé), jedné z pěti základních povinností každého muslima, je islámská společnost méně rozdrobená, takže nerovnost a společenská vyděděnost je zde nižší. Západní pozorovatelé přitom v islámu vidí víru, jež pohrdá osobní svobodou, zvlášť svobodou žen. Novinářka Oriana Fallaciová ostatně krátce po útocích na toto téma publikovala svůj sáhodlouhý výlev.
Fakta jako by nás v tomto dojmu utvrzovala. Muslimské země opravdu mívají úroveň nerovnosti a kriminality (dobrá cesta ke společenskému vyloučení) nižší než jiné země na srovnatelné úrovni ekonomického rozvoje, například země katolické Latinské Ameriky. Mají ale chladné statistiky o průměrných příjmech dostatečnou vypovídací hodnotu?