0

Jsou odpadní banky dobrý nápad?

STOCKHOLM – V zemích, kde toxická aktiva ochromila udílení úvěrů, každým dnem podle všeho narůstá na popularitě myšlenka „odpadní banky“. Jako příklad toho, jak úspěšná tato myšlenka může být, se často uvádí sanace švédských bank na počátku 90. let minulého století. Jenže ponaučení, která se občas ze švédské zkušenosti vyvozují, se zakládají na mylných výkladech toho, co jsme skutečně udělali a jak náš systém fungoval.

K iniciativě vytvořit ve Švédsku „odpadní banku“ se neodhodlali politici, ale vedení Nordbanken. Po letech špatného řízení a nedbalého půjčování peněz se banka v roce 1990 stala první obětí poklesu trhu s komerčními nemovitostmi.

Nordbanken už dříve přešla plně do vlastnictví státu a teď do ní byl dosazen nový management, aby restauroval životaschopnost banky. Brzy se ale ukázalo, že manažerům zbývá málo času na stěžejní bankovní působení Nordbanken, protože museli věnovat neúměrně mnoho pozornosti nakládání s ohromnou škálou aktiv. Každé čtvrtletí navíc přinášelo nové odpisy, které mařily snahy o opětovné pozvednutí reputace banky a morálky jejích zaměstnanců.

Radikálním řešením bylo oddělit aktiva, která byla stěžejnímu podnikání banky vzdálena, zejména realitní společnosti, ale také firmy v odvětvích výroby, stavebnictví a služeb.