Saudi Arabian child NurPhoto/Getty Images

Mlčící arabská většina musí promluvit

ALŽÍR – Od roku 2001, kdy Rozvojový program Organizace spojených národů (UNDP) zahájil práci na Zprávách o arabském lidském rozvoji (AHDR), šla situace v mnoha arabských zemích od desíti k pěti. Dnes se tento region nedokáže ani sejít a vydat novou zprávu. Je to nešťastná situace, poněvadž nalezení nové společné vize pro arabský lid, zejména pro arabskou mládež, je nezbytným předpokladem dosažení míru a prosperity na Blízkém východě a v severní Africe.

První AHDR vydaná v roce 2002 identifikovala tři hlavní „rozvojové deficity“, které brzdí celý region: znalosti, větší práva žen a svobodu. Zpráva, o níž se tvrdilo, že ji „sepsali Arabové pro Araby“, měla zřetelný vliv na interpretaci regionálního rozvoje a na způsob, jímž národní elity hovořily o problémech svých společností.

V době zveřejnění první AHDR měl arabský svět důvody k optimismu. Izrael se v roce 2000 stáhl z Libanonu a v roce 2005 opustil i Gazu. Noví arabští lídři – jako byli Abdalláh II. v Jordánsku, Muhammad VI. v Maroku nebo Bašár Asad v Sýrii – se dostávali k moci a vzbuzovali naděje na změnu. V roce 2003 oznámila Saúdská Arábie první obecní volby a v roce 2005 je skutečně uspořádala. Rovněž v Egyptě a Iráku proběhly v roce 2005 (většinou) demokratické volby. A alžírská snaha zmírnit dlouhodobé občanské spory byla také do značné míry úspěšná, zčásti i díky vysokým cenám ropy v celém tomto období.

To continue reading, register now.

Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.

Subscribe

As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.

Register

https://prosyn.org/HRlJkwics