0

Appeasement Srbska

Letošní květen je v Evropě z pohledu lidských práv špatný měsíc, neboť Srbsku bylo umožněno, aby zahájilo své šestiměsíční předsednictví Rady Evropy, nejstaršího politického orgánu na kontinentě. Teď když je u kormidla Srbsko, Radu, jejímž cílem je prosazování lidských práv a právního řádu, řídí stát, který dělá dlouhý nos na úmluvu o genocidě a ukrývá muže obžalovaného pro podezření z válečných zločinů, bývalého šéfa bosenskosrbské armády Ratka Mladiće. Navíc Evropská komise naznačila, že je připravena obnovit rozhovory zaměřené na přivedení Srbska blíž Evropské unii, jakmile bude v Bělehradu sestavena reformě orientovaná vláda.

Letos Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) uznal vinu Srbska za to, že nezabránilo masakru více než 7000 bosenských Muslimů ve Srebrenici. Soud rovněž prohlásil, že Srbsko bude nadále porušovat úmluvu o genocidě, dokud nepředvede Mladiće – podle všeobecného přesvědčení zodpovědného za některé z nejhorších zločinů v Evropě po druhé světové válce – před Mezinárodní trestní soud pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.

Zdá se však, že EU je ochotná srbské pohrdání mezinárodním právem přehlížet. EU pochopitelně touží v Srbsku podpořit proevropskou vládu, neboť ta by mohla vydláždit cestu k tomu, že se Srbsko smíří s vyhlídkou na kosovskou nezávislost. To vysvětluje, proč některé členské státy EU horlí pro obnovení jednání o Dohodě o stabilizaci a přidružení, jež byla před rokem přerušena kvůli tomu, že Srbsko plně nespolupracovalo s ICTY. Navrhovaná obrátka EU znamená, že opětovné zahájení rozhovorů už není podmíněno zatčením Mladiće a jeho předáním do Haagu.

Jistěže, Evropa musí Srbsku kosovskou dohodu přisladit. Okamžité pokračování v jednáních se ovšem rovná přístupu, který je samý cukr a žádný bič, což poškozuje věrohodnost samotné EU. Ostatně Západ už tento přístup dříve vyzkoušel, s žalostnými výsledky. V prosinci 2006 NATO Srbsku umožnilo vstup do Partnerství pro mír, přestože v zemi stále byli na svobodě váleční zločinci.