0

Globální spolupráce jako otázka života a smrti

LONDÝN – Nejistota vyvolaná nedávnou volbou Velké Británie opustit Evropskou unii – která na globální trhy poslala šokové vlny – dominuje titulním stranám. Jak se však dostáváme před nové politické strasti, nesmíme zároveň zapomenout na výzvy, kterým již čelíme, zejména jako výzvy pro globální zdraví jako je nárůst antimikrobiální rezistence (AMR), která se nijak netýká ekonomické výkonnosti či politické stability.

V současné době zemře ročně odhadem 700 000 lidí na infekce způsobené rezistencí k lékům. Do roku 2050 by tato hodnota mohla vylétnout na deset milionů ročně, s kumulativními náklady na světové HDP ve výši 100 trilionů dolarů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

K předejit tohoto výsledku publikovalo v květnu Review on AMR, které vedu, strategii na boj s těmito infekcemi, kdy byly předneseny návrhy pro zajištění vývoje nutných nových antibiotik, a také efektivnější využití antibiotik stávajících a to jak pro lidi, tak v zemědělství. Z deseti hlavních kroků, které jsme navrhli, jsou důležité zejména čtyři:

·         Spustit globální kampaň, navrženou pro různé regiony, s cílem zlepšit veřejné povědomí o AMR.

·         Řešit tržní selhání ve vývoji nových antibiotik představením jednorázových odměn za vstoupení na trh pro vývojáře nových, úspěšných léčiv, a to při zajištění globální dostupnosti.

·         Pokročit v inovacích a zlepšit využití diagnostických technologií jako podporu pro efektivnější užití antibiotik.

·         Implementovat cíle na úrovni jednotlivých zemí, které budou zaměřené na snížení nadbytečného používání antibiotik v zemědělství a medicíně.

S vyhotovením zprávy bude nyní Review pokračovat tak, aby se mezinárodní argument pro akci stal přímo tématem politických lídrů. Já jsem například ze své funkce předsedy Review nedávno naše doporučení diskutoval na Sv��tovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě, a také s politiky v USA a v OSN ve Washingtonu, DC a v New Yorku.

V těchto diskuzích bylo výrazně vidět rostoucí povědomí politiků a nebezpečí představovaném AMR. Před pouhými dvěma roky by téma rezistentních infekcí bylo obvykle provázeno otázkami typu “Co je to AMR?“ nebo “Proč by měl ministr financí řešit zdravotní krizi?“ Jen málo viděl rozsah a mnohostrannost této výzvy a tím pádem ani potřebu pro komplexní přístup. Sám jsem si pokládal stejné otázky, když mě britský premiér David Cameron požádal o vedení Review on AMR.

Od té doby se situace znatelně změnila. Politici ze zemí se širokou škálou ekonomických a politických systémů se věnují problému AMR, kdy již některé země podnikly kroky k jeho řešení. To vše představuje naději, že rok 2016 bude rokem, kdy se začnou dít změny.

Naděje je ale jedna věc; akce pak věc zcela jiná. Zatímco schůze a projevy o AMR na vysokých úrovních vysílají ten správný signál, budou k ničemu, pokud se nám nepodaří je přetavit v konkrétní akce, počínaje schůzemi G20 a OSN v září tohoto roku. A i když mé poslední debaty naznačují, že by se dohod na obou schůzích mělo dát dosáhnout, není zdaleka jisté, že budou odpovídat rozsahu problému.

U G20 by se měla dohoda soustředit na rozvoj globálního mechanismu ke vzpružení trhu pro nová antibiotika, která jsou globálně dostupná, dosažitelná a používána co nejefektivnějším způsobem. V OSN by cílem mělo být převést do reality mantru “přístup, ne nadužití,“ kdy by dohoda snižovala nadbytečné užívání antibiotik v zemědělství, a OSN by byla vůdčí silou v globální kampani ke zvýšení povědomí. Vitální pro boj s AMR je také zvýšení financování výzkumu a rozvoje nových antibiotik a diagnostických metod.

Klíčové je, aby dohody měly zuby. Země by si měly nastavit své vlastní cíle tak, aby vyhovovaly jejich konkrétním potřebám a okolnostem, ale musí existovat nějaká opatření k zajištění, že se všichni snaží. Pro začátek by snahy o boj s AMR měly být zahrnuty do širších ekonomicko-rozvojových strategií, včetně implementace Udržitelných rozvojových cílů OSN.

Navíc by měl být měřen progres, nejen kvůli odpovědnosti politiků, firem či zdravotních systémů, ale také proto, aby mohli jiní následovat jejich úspěch. V tomto ohledu budeme asi potřebovat novou metriku pro výpočet účinku AMR. I když to zní technicky (a ono je), tak přední vědci v oblasti AMR si myslí, že souhlas nad společnou metrikou by mohl změnit způsob, jakým si jednotlivé země nastavují své cíle a zlepšit naši schopnost měřit v následujících letech pokrok.

Fake news or real views Learn More

No a konečně potřebujeme stálého vůdce v boji s AMR, aby se tak limitoval vliv měnících se politických priorit a osobností. Mohl by být například jmenován vyslanec OSN pro AMR, který by pokračoval v internacionalizaci tohoto tématu a vyzýval státy ke splnění svých závazků. Bez takto konzistentního připomínání nutnosti boje s AMR, nemluvě o transparentnosti pokroku, by se téma mohlo dostat na vedlejší kolej a propásla by se tak rychle se zmenšující příležitost uskutečnit změny nutné pro zastavení růstu rezistentních infekcí.

Během posledních několika let podnikly vlády, průmysl a mezinárodní organizace důležité kroky k vypořádání se s hrozbou AMR. Ale ta opravdu těžká rozhodnutí se musí udělat teď. Pokud chceme zamezit růst AMR, musí naši lídři okamžitě provést úhybný manévr. Víme, co máme dělat; teď v tom jen musíme pokračovat.