BRIGHTON – Současné antimikrobiální léky začínají být neúčinné. V případě pokračování stávajících trendů se nakonec můžeme znovu ocitnout v podmínkách, které existovaly před objevem antibiotik, kdy infekční nemoci představovaly významnou příčinu úmrtí.
Řešení problému rezistentních mikrobů bude obtížné. Vyžádá si nejen velké investice do výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních léků, ale i systém kontroly a omezování nových léčebných postupů v zájmu zachování jejich účinnosti. Stejně jako v případě reakce na klimatické změny bude efektivní strategie vyžadovat mezinárodní koordinaci. Zejména je potřeba uvést v soulad potřeby farmaceutických firem s potřebami vládních plátců a chudých lidí z celého světa.
Zapojení chudých lidí bude vskutku klíčovou součástí jakéhokoliv úsilí. Nízkopříjmové a středněpříjmové země jsou totiž významným zdrojem rezistentních organismů. Stísněné bydlení, špatné hygienické podmínky a narušené imunitní systémy, ať už v důsledku podvýživy či chronických onemocnění typu HIV, představují živnou půdu nákazy. Antibiotika jsou zde často nesprávně užívána nebo nekvalitní, takže se u bakterií může vyvinout rezistence. Velké objemy antibiotik se používají také v živočišné výrobě. Silně zdokonalená dopravní infrastruktura – mezi venkovskými a městskými oblastmi i mezi státy – zase umožňuje, aby se rezistentní kmeny rychle staly součástí globálního prostředí.
BRIGHTON – Současné antimikrobiální léky začínají být neúčinné. V případě pokračování stávajících trendů se nakonec můžeme znovu ocitnout v podmínkách, které existovaly před objevem antibiotik, kdy infekční nemoci představovaly významnou příčinu úmrtí.
Řešení problému rezistentních mikrobů bude obtížné. Vyžádá si nejen velké investice do výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních léků, ale i systém kontroly a omezování nových léčebných postupů v zájmu zachování jejich účinnosti. Stejně jako v případě reakce na klimatické změny bude efektivní strategie vyžadovat mezinárodní koordinaci. Zejména je potřeba uvést v soulad potřeby farmaceutických firem s potřebami vládních plátců a chudých lidí z celého světa.
Zapojení chudých lidí bude vskutku klíčovou součástí jakéhokoliv úsilí. Nízkopříjmové a středněpříjmové země jsou totiž významným zdrojem rezistentních organismů. Stísněné bydlení, špatné hygienické podmínky a narušené imunitní systémy, ať už v důsledku podvýživy či chronických onemocnění typu HIV, představují živnou půdu nákazy. Antibiotika jsou zde často nesprávně užívána nebo nekvalitní, takže se u bakterií může vyvinout rezistence. Velké objemy antibiotik se používají také v živočišné výrobě. Silně zdokonalená dopravní infrastruktura – mezi venkovskými a městskými oblastmi i mezi státy – zase umožňuje, aby se rezistentní kmeny rychle staly součástí globálního prostředí.