1

Spravedlivý boj proti antimikrobiální rezistenci

BRIGHTON – Současné antimikrobiální léky začínají být neúčinné. V případě pokračování stávajících trendů se nakonec můžeme znovu ocitnout v podmínkách, které existovaly před objevem antibiotik, kdy infekční nemoci představovaly významnou příčinu úmrtí.

Řešení problému rezistentních mikrobů bude obtížné. Vyžádá si nejen velké investice do výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních léků, ale i systém kontroly a omezování nových léčebných postupů v zájmu zachování jejich účinnosti. Stejně jako v případě reakce na klimatické změny bude efektivní strategie vyžadovat mezinárodní koordinaci. Zejména je potřeba uvést v soulad potřeby farmaceutických firem s potřebami vládních plátců a chudých lidí z celého světa.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Zapojení chudých lidí bude vskutku klíčovou součástí jakéhokoliv úsilí. Nízkopříjmové a středněpříjmové země jsou totiž významným zdrojem rezistentních organismů. Stísněné bydlení, špatné hygienické podmínky a narušené imunitní systémy, ať už v důsledku podvýživy či chronických onemocnění typu HIV, představují živnou půdu nákazy. Antibiotika jsou zde často nesprávně užívána nebo nekvalitní, takže se u bakterií může vyvinout rezistence. Velké objemy antibiotik se používají také v živočišné výrobě. Silně zdokonalená dopravní infrastruktura – mezi venkovskými a městskými oblastmi i mezi státy – zase umožňuje, aby se rezistentní kmeny rychle staly součástí globálního prostředí.

V mnoha zranitelných zemích nedokáže státní zdravotnictví uspokojit poptávku a tuto mezeru se snaží vyplnit řada různých poskytovatelů péče. Patří mezi ně jak lékařští specialisté, tak i neformální poskytovatelé, kteří převážně působí mimo regulační rámec. Tento systém „záplatování“ má své výhody. Nedávná studie provedená v Bangladéši například dospěla k závěru, že antibiotika poskytovaná takzvanými „vesnickými lékaři“, kteří často působí ve stáncích na tržnicích, přispěla k poklesu úmrtnosti na postnatální sepsi a dětskou pneumonii. Zároveň však existují vážné důkazy, že poskytované léky mají proměnlivou kvalitu a často se užívají zbytečně. A pacienti si až příliš často nekoupí celou léčebnou kúru.

Jednou z reakcí by mohlo být zavedení a vymáhání zákonů, které umožní přístup k antibiotikům pouze na lékařský předpis. To by však nakonec mohlo drasticky omezit dostupnost antibiotik pro chudé lidi, což by vedlo k vyšší míře úmrtnosti na infekční onemocnění – takové řešení by bylo politicky nepřijatelné, a tím i obtížně vymahatelné. Lepší alternativou by byl rozvoj nových strategií zkvalitnění antibiotikální léčby poskytované prostřednictvím neformálních kanálů.

Pro začátek jsou zapotřebí investice vedoucí k získání spolehlivých monitorovacích údajů o lécích, které jsou účinné proti běžným infekcím. Pokyny pro léčbu musí tyto informace zohledňovat a všichni poskytovatelé antibiotik je musí mít k dispozici.

Vysoce kvalitní antibiotika musí být zároveň zpřístupněna za přijatelné ceny. Padělky musí být identifikovány a odstraněny z trhu, přičemž mezi vládami, farmaceutickým sektorem a občanskými skupinami musí být navázáno regulační partnerství, které bude kontrolovat kvalitu. Ceny musí být drženy nízko prostřednictvím nákupů ve velkých objemech; v některých případech budou možná nezbytné veřejné dotace.

Ruku v ruce se snahou zamezit nadužívání musí jít také opatření vedoucí ke snížení cen. Inovace v balení, která by možná mohla obsahovat vhodné kombinace léků pro celou léčebnou kúru, by mohly zjednodušit rozhodování o léčbě. Také rozvoj nízkonákladových diagnostických technologií by mohl přispět ke snížení potřeby poskytovat léčbu pouze na základě příznaků.

Největším úkolem však bude podnítit poskytovatele antibiotik ke změně chování. Bude to vyžadovat opatření typu akreditace, úpravy platebních mechanismů a zapojení zprostředkovatelských organizací, které poskytnou technickou podporu a budou sledovat výkon. Mohlo by se jednat o nevládní organizace, náboženské organizace, sociální podnikatele a distributory léků. Tyto činnosti budou pravděpodobně komerčně neživotaschopné, a proto se neobejdou bez podpory vlád, filantropů a možná i výrobců léčiv.

Veřejnost zase musí získávat spolehlivé informace a rady o správném užívání antibiotik. To je obzvláště důležité tam, kde se občané při řešení zdravotních problémů spoléhají převážně na vlastní zdroje.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Zavedení systémových změn v oblasti užívání antibiotik si vyžádá vytvoření národních a globálních koalic. Jedním z klíčových cílů musí být zavedení základních standardů chování zdravotníků i farmaceutických společností, jež budou odrážet potřeby pacientů a komunit. Vlády si budou muset osvojit schopnost hrát v tomto procesu efektivní roli a firmy, které vyvíjejí, vyrábějí a distribuují léky a diagnostické technologie, budou muset aktivně přispívat k hledání řešení na bázi vzájemné spolupráce. Prospěch z antibiotik budeme mít všichni pouze v případě, že dokážeme spravedlivým a trvale udržitelným způsobem řídit jejich užívání.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.