Antisemitismus před soudem

Když brazilský Nejvyšší soud rozhodoval v kauze Sigfrieda Ellwangera - vydavatele, spisovatele a nechvalně proslulého sympatizanta nacismu -, vstoupil na nebezpečné území, kde se střetává svoboda projevu a snahy o potlačení rasismu. Ellwanger celá léta vydával antisemitské knihy, například Protokoly sionských mudrců, a dále knihy popírající holocaust, například svou vlastní knihu Židovský nebo německý holocaust: co se skrývá za lží století. Osmi hlasy ku třem soud potvrdil rozsudek za obvinění z rasismu.

Obludnost holocaustu měla samozřejmě antisemitismus nadobro vymýtit. Je ostudné, že se tak nestalo. Na mnoha místech nenávist vůči Židům vzkvétá. Jinde - mimo jiné v Evropě a ve Spojených státech - antisemitismus přežívá uvnitř frakce neonacistů a renegátů, jako je Ellwanger, ale též - mnohem šířeji - v jemnějších formách předsudků.

Avšak trestat někoho za to, že je antisemita a rasistický štváč, vyvolává znepokojivé otázky, k nimž se různé země staví různě. Jistě, všechny státy jistým způsobem svobodu slova omezují. Jak říká proslavený výrok Olivera Wendella Holmese z rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 1919: „Ani ta nepřísnější ochrana svobody projevu by neochránila toho, kdo v zaplněném divadle nepravdivě zvolá, že hoří, a vyvolá tím paniku."

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Dj3gN5v/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.