Antiamerikanismus a identita Evropy

Otázka, jakým způsobem by se mezinárodní společenství mělo vypořádat s nemilosrdným iráckým diktátorem Saddámem Husajnem, je po právu hlavním tématem roku. Jistým způsobem již byla zodpovězena: Organizace spojených národů tuto otázku řeší a bude řešit a Spojené státy americké sehrávají a budou dále hrát vedoucí úlohu. Zkrocení Iráku pomocí vojenského zásahu se v této chvíli zdá nejpravděpodobnější. Během cesty, jež vede k tomuto rozhodnutí, se však do popředí dostalo několik dlouhodobě doutnajících problémů.

Jeden z nich se pochopitelně týká onoho údajného ,,střetu civilizací": jak odlišit zcela konkrétní a omezený konflikt mezi OSN a Irákem od potřeby udržovat dialog mezi světovými náboženstvími? Další otázka se může zprvu zdát od věci, ale z globálního pohledu má stejný význam jako ta první: co si máme myslet o odlišnostech mezi Evropou a Amerikou, jež se v diskusi o Iráku projevily s takovou silou? Je i toto svého způsobu ,,střet civilizací"?

Rozdíly, které nyní mezi Amerikou a Evropou existují, jsou bezesporu hluboké a netýkají se jen dočasného ochlazení německo-amerických vztahů či polovážné výměny invektiv o ,,americké střílečce" a ,,staré Evropě". Dokonce i intelektuálové se zaplétají do emocionálních podtextů.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/e3YGtyd/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.