Antiamerikanismus a identita Evropy

Otázka, jakým způsobem by se mezinárodní společenství mělo vypořádat s nemilosrdným iráckým diktátorem Saddámem Husajnem, je po právu hlavním tématem roku. Jistým způsobem již byla zodpovězena: Organizace spojených národů tuto otázku řeší a bude řešit a Spojené státy americké sehrávají a budou dále hrát vedoucí úlohu. Zkrocení Iráku pomocí vojenského zásahu se v této chvíli zdá nejpravděpodobnější. Během cesty, jež vede k tomuto rozhodnutí, se však do popředí dostalo několik dlouhodobě doutnajících problémů.

Jeden z nich se pochopitelně týká onoho údajného ,,střetu civilizací": jak odlišit zcela konkrétní a omezený konflikt mezi OSN a Irákem od potřeby udržovat dialog mezi světovými náboženstvími? Další otázka se může zprvu zdát od věci, ale z globálního pohledu má stejný význam jako ta první: co si máme myslet o odlišnostech mezi Evropou a Amerikou, jež se v diskusi o Iráku projevily s takovou silou? Je i toto svého způsobu ,,střet civilizací"?

Rozdíly, které nyní mezi Amerikou a Evropou existují, jsou bezesporu hluboké a netýkají se jen dočasného ochlazení německo-amerických vztahů či polovážné výměny invektiv o ,,americké střílečce" a ,,staré Evropě". Dokonce i intelektuálové se zaplétají do emocionálních podtextů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/e3YGtyd/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.