0

Další ropný šok?

Konflikt na Středním Východě - dnes Palestina versus Izrael, zítra Irák - představuje obrovské riziko pro růst a finanční stabilitu. Abychom pochopili, nakolik jsou tato rizika vážná, vyjděme z toho, k čemu zřejmě nedojde.

Írán ani Irák přes všechny řečnické výlevy nevyhlásí vůči USA faktické embargo. To, že stojí proti Americe, totiž ještě neznamená, že se ochotně vzdají nezanedbatelných tržeb z prodeje ropy, díky nimž jejich zchátralé ekonomiky jakžtakž fungují. Obě země jsou si dobře vědomy, že pokud odmítnou Americe prodávat ropu, na jejich místo okamžitě nastoupí další země (Rusko a Mexiko). Íránsko-irácké ropné embargo by se tedy minulo účinkem. Jeho jediným výsledkem by totiž bylo, že tyto země přijdou o peníze.

I Saddám je dost chytrý na to, aby věděl, že se do této pasti nesmí nechat chytit. On a íránští ajatolláhové zaujmou pozice a budou řečnit, a tak se jim podaří ceny ropy trochu zvednout. Nic víc. Pro jejich arabské diváky je řečnění téměř stejně dobrým důkazem vůdcovských schopností, jako kdyby opravdu něco dělali.

Skutečným rizikem, pokud jde o ropu, je ale otevřená agrese či sabotáže na ropných zařízeních. Nejde zde o ropná pole, ale o ropovody, rafinérie a ropné přístavy - na nich totiž závisí okamžitá dostupnost ropy a tím pádem kurz ropy. Jak jsme viděli ve válce v Perském zálivu, bylo riziko škod na ropných rafinériích příčinou dramatického zvýšení kurzu ropy o celých 40 dolarů. Tentokrát by určitě šlo o mnohem větší zvýšení, poněvadž rizika včetně sabotáží jsou mnohem vyšší.