Další evropské fiasko

JERUZALÉM: Evropská unie opět pohořela. Není to dlouho, co v Kosovu a Bosně dokázala svou totální neschopnost zabránit válce v bezprostřední blízkosti srdce Evropy. Dnes pro změnu není Evropská unie schopna náležitě reagovat na dění okolo Jörga Haidera. Ve chvíli, kdy čtrnáct členských států EU zrušilo své nesmělé sankce, jež uvalily na Rakousko letos v únoru, se jakákoli slova o Evropě, jež by měla zastupovat jakési společenství hodnot, zdají prázdnější než kdy dřív.

V případě Bosny a Kosova Brusel předvedl, že je nanejvýš bezvýznamný a neschopný, jde-li o použití síly – či o hrozbu použití síly. Oficiální dokumenty byly plné krásných slov a medových řečí – ale když byl ničen Vukovar, ostřelován Dubrovnik, několik let obléháno Sarajevo a když došlo k otřesným hromadným vraždám ve Srebrenici – jediné, čeho byla Evropská unie schopna, byla právě slova licoměrného rozhořčení. Lze namítnout, že Evropská unie přece není vojenská aliance. A přece se nakonec ukázalo, že pravdu měl Machiavelli – zrovna on –, když tvrdil, že proroci musejí být ozbrojeni, chtějí-li být účinní: bez výzbroje Severoatlantické aliance by morální imperativ nedopustit v Evropě další genocidu nikdy nezaúčinkoval. A Evropská unie dále jen plodila slova.

Když však přišla řada na Rakousko, měl Brusel – a celé politické pásmo, které je Bruselem představováno – najednou pocit, že vzhledem k tomu, že nejde o vojenskou, nýbrž čistě politickou a morální situaci, mohl by předvést, že také umí být učinný. Ale běda! – dopadl stejně zle jako Liga národů ve třicátých letech