Krize humanitních oborů

NEW YORK – V debatách o budoucnosti vysokého školství po celém světě se objevuje pozoruhodná symetrie. Na jedné straně sílí obavy, že Spojené státy a řada evropských zemí nedokážou připravit dostatek univerzitních absolventů v oborech, které táhnou „znalostní ekonomiku“ jednadvacátého století, jako jsou projektantství a informační technologie. Tyto obavy vedou ke zúžení konceptu vzdělání na pouhé nabývání praktických dovedností.

Na druhé straně panuje v některých částech Asie znepokojení, že mladí lidé vstupující na trh práce se silným technickým vzděláním postrádají dostatečné zkušenosti s „nekonvenčním myšlením“. Tato obava se projevuje v rodící se snaze rozšířit vzdělání tak, aby zahrnovalo i kultivaci citů a představivosti.

Oba přístupy mají kořeny v ekonomických úvahách. V USA, kde většina studentů nese přinejmenším část nákladů na své univerzitní vzdělání, se stupňuje politický tlak na poskytování pobídek typu slev na školném nebo odpouštění půjček studentům vědeckých, technologických, projektantských či matematických oborů (takzvané obory STEM). Diskutuje se rovněž o opatřeních snižujících náklady, jako je omezení nebo zrušení volitelných předmětů v „nepraktických“ oborech typu literatury, filozofie či hudby a umění.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/Aodyl1s/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.