0

Anatomie strany moci

Vladimír Putin rozumí moci více než čemukoli jinému: jak se k ní dostat, jak ji konsolidovat. Jeho předchůdce Boris Jelcin věděl, jak moc získat, ale neuměl ji konsolidovat, což zčásti vysvětluje, proč mu moc během jeho prezidentování unikala mezi prsty. Úspěch prezidenta Putina však s sebou přinesl další problém: moc v centru konsolidoval tak dobře, že v regionech Ruska začíná proti němu sílit opozice.

Jelcinovou největší chybou bylo, že nevytvořil životaschopnou, neideologickou stranu - ,,stranu moci" -, jež by jeho režimu byla oporou. Pravda, pokusil se o to v roce 1995, ale válka v Čečensku tehdy od něj ruské demokraty odehnala. Jeho pokusy v tomto směru byly krom toho notně neohrabané.

Jednou Jelcin mluvil o plánu spojit dva centristy. ,,S Ivanem Rybkinem (tehdejším předsedou Dumy), vůdcem levého křídla, a Viktorem Černomyrdinem (tehdejším premiérem), vůdcem pravice, obklíčíme všechny," řekl Jelcin v televizi. Jenže spojením obou stran se svou značně nepopulární osobou poškodil Jelcin oba.

Možná kdyby se obě křídla spojila, vznikl by z takové strany neporazitelný moloch. Takové spojení bylo ovšem zhola nemožné, a to s logického ruského důvodu: vůdci obou frakcí se tak nesnášeli, že by se nedokázali spojit, ani kdyby to bylo pro jejich dobro.