0

Pitva thatcherismu

Londýn – Tento měsíc před třiceti lety nastoupila Margaret Thatcherová k moci. Thatcherovskou (či obecněji thatcherovsko-reaganovskou) revoluci sice vyvolaly místní poměry, ale stala ihned rozeznatelnou globální značkou pro soubor idejí, které nabádaly politiky k osvobozování trhů od vládních zásahů. Po třech desetiletích se ocitáme v propadu a mnoho lidí připisuje celosvětovou krizi právě těmto idejím.

I mimo okruh politické levice se angloamerický model kapitalismu považuje za zkrachovalý. Přičítá se mu vina za to, že téměř došlo k finančnímu zhroucení. Zpětný pohled na 30 let vývoje nám však dává možnost posoudit, které prvky thatcherovské revoluce by bylo vhodné zachovat a které je třeba ve světle dnešního celosvětového hospodářského propadu napravit.

Nejzjevněji potřebná je korekce názoru, že minimálně řízené a regulované trhy jsou jak stabilnější, tak dynamičtější než trhy podléhající rozsáhlé vládní intervenci. Jinými slovy, thatcherovským předpokladem bylo, že selhání vlády je pro prosperitu mnohem hrozivější než selhání trhu.

To byl odjakživa mylný výklad dějin. Historie ukazuje, že období let 1950-1973, kdy vládní zásahy do tržních ekonomik dosahovaly v mírových dobách nejvyšších úrovní, bylo ekonomicky mimořádně úspěšné a charakterizovala jej jednak nepřítomnost globálních recesí, jednak vyšší tempa růstu HDP – a růstu HDP na hlavu – než během srovnatelných období předtím či potom.